Mléko a mlékárenské výrobky 1/2001

Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky

Řada: Mléko a mlékárenské výrobky

Rok:2001

Číslo:1

Odpovědný pracovník:Ing. Petr Tuček, CSc.

Zpracovala:Ing. Jiřina Cupalová

Redakční uzávěrka: 9. 2. 2001

* Mánesova 75, PSČ 120 58 Praha 2, ( 22 000 317, FAX 627 30 20

OBSAH

Seznam zkratek *

1. MLÉKO *

1.1 Evropská unie *

1.1.1 Možné scénáře zrušení kvót *

1.2 Mléko ve vybraných zemích *

1.2.1 Maďarsko *

1.2.1.1 Jednání o cenách mléka pro r. 2001 v Maďarsku *

1.2.1.2 Většina maďarských sýrů nevyhovuje standardům *

1.2.2 Vyšší dodávky mléka v Polsku a Pobaltí *

1.2.3 Slovensko *

1.2.3.1 Minimální cena nahrazuje garantovanou cenu *

1.2.3.2 Nedostatek mléka limituje výrobu Danone na Slovensku *

1.2.4 Bulharské mlékárny nevyhovují standardům EU *

1.2.5 Nový Zéland *

2. MLÉKÁRENSKÉ VÝROBKY *

2.1 Evropská unie *

2.1.1 Situace na trhu másla a SOM *

2.1.2 EU zvýšila export mlékárenských výrobků *

2.1.3 Vliv exportních subvencí EU na ceny mlékárenských výrobků *

2.1.4 Spotřeba jogurtů v Německu stoupla *

2.2 Vybrané země *

2.2.1 Indie v r. 2000/01 čistým vývozcem SOM *

Seznam zkratek

ADPI extra sušené mléko podle normy American Dry Milk Institute, obsah tuku 1,25 %, obsah vody 4 %, rozpustnost 1,25 ml, kyselost 0,15 %, stupeň znečištění A/B, počet bakterií 50 000/ml

CME Chicago Mercantile Exchange = Komoditní termínová burza v Chicagu

CN Celní nomenklatura

CPV Ceny průmyslových výrobců

CZV Ceny zemědělských výrobců

DEM Německá marka

DPH Daň z přidané hodnoty

EK Evropská komise

EUR Euro = Společná měna Evropské měnové unie

FOB Free on Board = Volně na palubu lodi. Prodávající je povinen na své náklady dodat: zboží na loď v naloďovacím přístavu, čistý palubní přejímací lístek, vývozní povolení a osvědčení o původu zboží. Kupující na své náklady najímá loď (lodní prostor) a nese výlohy a zodpovědnost od okamžiku, kdy zboží přešlo zábradlí lodi v přístavu lodění.

HUF Maďarský forint

lb Libra; 1 lb = 0,4536 kg

NZDB New Zealand Dairy Board = Novozélandská rada mléka

OECD Organisation for Economic Co-operation and Development = Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj

PLN Polský zlotý

SKK Slovenská koruna

SOM Sušené odstředěné mléko

SPM Sušené plnotučné mléko

mléko UHT Mléko ošetřené krátkodobým ohřevem na vysokou teplotu (mléko s prodlouženou trvanlivostí)

USD Americký dolar

WTO World Trade Organisation = Světová obchodní organizace

ZMP Zentrale Markt- und Preisberichtsstelle für Erzeugnisse der Land-, Forst- und Ernährungswirtschaft GmbH = Ústředí tržního a cenového zpravodajství pro zemědělské, lesnické a potravinářské výrobky, s.r.o., Bonn

ZTAK Zahraniční trhy agrárních komodit

1. MLÉKO

1.1 Evropská unie

1.1.1 Možné scénáře zrušení kvót

Podle časopisu Dairy Markets Weekly se mnoha odborníkům jeví jako velmi pravděpodobné, že EU bude do r. 2010 nucena eliminovat současné kvantitativní omezování produkce a zpracování mléka. Příčinou jsou sílící politické tlaky na odstranění mnohých nástrojů ze současného systému podpory a ochrany sektoru mléka. V průběhu jednání o Agendě 2000 hájil toto stanovisko tzv. Londýnský klub, tj. Spojené království, Dánsko, Švédsko a Itálie. V současné době je zřejmé, že také některé další země, zejména Německo, se v otázce kvót blíží ke stanovisku Londýnského klubu a EK a realističtěji uvažující politici EU považují systém kvót za neudržitelný v období po r. 2006 - 2008.

Hlavní proměnnou pravděpodobně bude výsledná, tzv. “liberalizovaná”, cena mléka. Pokud by se CZV v EU měla snížit na úroveň světové ceny, tj. zhruba o 30 % nebo i více, výsledek by byl pro celé toto odvětví katastrofální, ať už s kompenzacemi nebo bez nich.

Daleko pravděpodobnější však je snížení CZV o 15 až 25 % proti základnímu období, tj. před aplikací Agendy 2000. Pokles o 25 % by byl ještě traumatický a měl by za následek více než 50% omezení čistého příjmu průměrné mléčné farmy. Takovému dopadu do příjmů by se farmy musely bránit podstatným zvýšením produktivity a rozšířením stavů dojnic.

Například specializovaný producent mléka se 100 dojnicemi, který by po odstranění kvót zvýšil jejich stavy na 130 kusů a průměrnou užitkovost ze 6 500 na 7 500 kg, by měl stále o 25 % nižší čistý příjem. Tato čísla podporují závěr Francouzského národního zemědělského výzkumného ústavu, že zrušení kvót a odstranění společné organizace trhu mléka by mohlo být politicky ospravedlněno, pokud budou zachovány kompenzační platby. Poskytování kompenzačních plateb na úrovni Agendy 2000 by výrazně omezilo pokles individuálních příjmů producentů mléka. Platby by byly nejen významným povzbuzením k rozšíření produkce pro efektivnější podniky, ale také by pomohly udržet velký podíl menších producentů provozujících své farmy v méně příznivých podmínkách.

Existují nejméně čtyři možné varianty vývoje po r. 2006 - 2008:

Ř Varianta č. 1: zachování kvót na úrovni Agendy 2000.

Ř Varianta č. 2: odstranění kvót a hlavních prvků tržního řádu mléka a současné poskytování kompenzačních plateb na úrovni Agendy 2000.

Ř Varianta č. 3: odstranění kvót a tržního řádu mléka a současné poskytování kompenzačních plateb na degresivní bázi.

Ř Varianta č. 4: úplná liberalizace (bez kvót, tržního řádu mléka a bez kompenzací).

Za předpokladu, že bude vůle k odstranění kvót, představují politicky přijatelné řešení varianty 2 a 3.

Jaký vliv by měly jednotlivé varianty na agregovanou nabídku mlékárenského průmyslu? Zatímco mírný pokles příjmů prvovýrobců mléka vyplývající z varianty 1 bude kompenzován růstem produktivity v letech 2001 - 2008 a bude mít malý vliv na celkový objem produkce, ostatní varianty založené na odstranění kvót a společné tržní organizace by měly mnohem hlubší dopad na příjmy a objem produkce.

Zatímco zhruba 25% pokles příjmů podle variant 1 a 2 by pravděpodobně vedl k omezení produkce podniků v marginálnějších podmínkách, rozšíření efektivnějších podniků by toto snížení produkce více než nahradilo. Úplná liberalizace podle varianty 4 by vyřadila z činnosti nejen současné podniky pracující v marginálních podmínkách, ale také velkou část producentů s průměrnou efektivitou. Toto extrémní řešení, které by vedlo k výraznému poklesu produkce, se jeví jako politicky neprůchodné.

Pro výpočet možných dopadů pro podnik s průměrnou efektivností, vlastnící 100 dojnic a 65 ha půdy vypracoval časopis Agra Europe pět možných scénářů vývoje:

Ř Scénář 1: vliv Agendy 2000 (15% snížení intervenčních cen másla a SOM, poskytování kompenzací)

Ř Scénář 2: zrušení společné organizace trhu, poskytovaní kompenzací

Ř Scénář 3: zrušení společné organizace trhu, poskytovaní kompenzací a zvýšení užitkovosti

Ř Scénář 4: liberalizace trhu

Ř Scénář 5: liberalizace a zvýšení užitkovosti.

Scénář 1 by vedl k 12% poklesu hrubé marže a 27% snížení čistého příjmu uvedeného podniku. V tomto případě by pokles příjmů nebylo možné vyrovnat zvýšeným objemem produkce, protože kvóty by zůstaly v platnosti.

Odstranění společné organizace trhu a kvót při současném zavedení kompenzací ve výši poklesu ceny by podnik stimulovalo ke zrušení přidružené produkce hovězího masa a k rozšíření stáda o 30 dojnic. Výsledkem (scénář 2) by byl mírný růst příjmů v porovnání se scénářem 1. Zvýšením průměrné užitkovosti 130 dojnic z 6 500 na 7 500 l (scénář 3) by tento podnik podstatně zvýšil svou hrubou marži a čistý příjem v porovnání se základním obdobím o 13,86 resp. 30,97 %. Tento příklad demonstruje, proč by kompenzační platby měly být (při rušení kvót) degresivní. Zachování plateb na úrovni Agendy 2000 by vedlo ke značnému neopodstatněnému přírůstku subvencovaných příjmů efektivních producentů - jako se to stalo v případě obilovin.

V případě úplné liberalizace by efektivní výrobci byli schopni udržet příjmy na úrovni scénáře 1 pouze při rozšíření stavů dojnic a zvýšení užitkovosti (viz scénář 5). Jejich čistý příjem by byl v porovnání se základním obdobím o 25,25 % nižší a v porovnání se scénářem 1 jen nepatrně vyšší. Určitou výši kompenzací by bylo politicky nutné poskytnout i nejefektivnějším producentům.

Tab. 1: Dopad scénářů reformy trhu mléka na čisté příjmy producentů v EU1) (EUR)

1) podnik se 100 dojnicemi specializovaný na produkci mléka a hovězího masa, 2) před Agendou 2000

Pramen: Dairy Markets Weekly, 2001, č. 575

Pozn. VÚZE: Autoři článku uvažují ve všech scénářích se stejnou výší nákladů a nepřihlížejí k jejich nutnému zvýšení v případě scénářů, které počítají s růstem užitkovosti dojnic.

Z výše uvedených kalkulací vyplývá, že v porovnání se scénářem 1, tj. s dopadem Agendy 2000, může mít průměrný podnik ze zrušení kvót pouze prospěch, a ten bude tím větší, čím intenzivnější bude produkce. Jedinou výjimku z tohoto obecného závěru tvoří scénář 4, kdy by kvóty byly zrušeny bez kompenzací a užitkovost se nezvýšila.

1.2 Mléko ve vybraných zemích

1.2.1 Maďarsko

1.2.1.1 Jednání o cenách mléka pro r. 2001 v Maďarsku

Zástupci maďarských producentů a zpracovatelů mléka se měli setkat 19. 12. 2000, aby se dohodli o ceně mléka v r. 2001. Prvovýrobci požadovali, aby základní nákupní cena ve výši 79 HUF/l (cca 10,80 Kč/l, s DPH) mléka nejvyšší jakosti obsahovala vládní subvenci. Zpracovatelé navrhovali cílovou cenu 71,3 HUF/l (cca 9,80 Kč/l, s DPH). Obě strany se shodovali v tom, že by vládní subvence v závislosti na kvalitě suroviny měla být nejméně 6 HUF/l (0,80 Kč/l) v porovnání se 4,5 HUF/l (0,60 Kč/l) v r. 2000. Tento bod však ještě měl být projednán s ministerstvem zemědělství. Podle maďarské Rady pro mléko by se celkové vládní výdaje na tyto subvence měly v r. 2001 pohybovat mezi 8 až 10 mld. HUF v porovnání se 6,5 až 7 mld. v r. 2000. V r. 2000 se zemědělci se zpracovateli dohodli na cílové ceně 65 HUF/l (8,90 Kč/l). Průměrná CZV činila v prvních 10 měsících 2000 63,7 HUF/l (cca 8,73 Kč/l) a byla o 6,4 % vyšší než v r. 1999.

Garantovaná minimální cena by měla v r. 2001 nadále činit 44 HUF/l (cca 6,00 Kč/l), což představuje zhruba 70 % výrobních nákladů.

V lednu až říjnu 2000 bylo do maďarských mlékáren dodáno 1,424 mld. l mléka, z toho bylo 82 % nejvyšší jakosti (78 % v r. 1999). Vývoz mléka se ve stejném období zvýšil o 14,5 % na 240 mil. l, zatímco export mlékárenských výrobků klesl o 12 % na 7 332 t (ekv. mléčného tuku). Pro r. 2001 zvýšilo ministerstvo zemědělství produkční kvótu na mléko o 100 mil. l na 2 mld. l.

1.2.1.2 Většina maďarských sýrů nevyhovuje standardům

Podle průzkumu Kontrolního úřadu na ochranu spotřebitelů zhruba 70 % maďarských sýrů nevyhovuje kvalitativním standardům. Průzkum zahrnoval kromě jiného všechny sýry balené maloobchodem.

Analýze bylo podrobeno 70 vzorků sýrů. Z toho téměř polovina zboží baleného výrobcem nesplňovala požadavky na označení výrobku a 53 % obsahovalo vyšší počet bakterií, než připouští norma. Ze 14 producentů jich 10 dodává nestandardní zboží.

Všech 40 vzorků balených maloobchodními řetězci nerespektovalo pravidla značení a 25 % nesplňovalo hygienické standardy. Hlavním nedostatkem u značení na obalu byla doba použitelnosti delší než 24 hodin, což odporuje zákonu o nezávadnosti potravin.

Maďarská nařízení stanoví nižší limit pro mikroorganismy než v EU. Většina maďarských mlékáren však vyrábí sýry na zastaralých zařízeních ze 70. let 20. století.

1.2.2 Vyšší dodávky mléka v Polsku a Pobaltí

Zemědělci v Polsku a v Pobaltí, s výjimkou Litvy, dodali v r. 2000 podle předběžných údajů ZMP do mlékáren více suroviny než před rokem. Zatímco objem dodávek v r. 1999 byl v porovnání s r. 1998 ve všech zemích nižší, v r. 2000 zaznamenal s výjimkou Litvy meziroční přírůstek. V Polsku se v lednu až říjnu 2000 zvýšil o 0,5 % na 5,68 mil. t. Zatímco v 1. pololetí 2000 byly dodávky pod úrovní stejného období 1999, ve 3. čtvrtletí se meziročně zvýšily o 4,3 % a v říjnu o 9,6 %. V Litvě pokračoval klesající trend dodávek mléka naopak také v r. 2000, kdy se jejich objem v lednu až listopadu uvedeného roku snížil o 9,3 % na 1,03 mil. t. Míra meziročního poklesu ale byla nižší než v r. 1999, kdy dosáhla 18,1 %. Výraznější růst zaznamenaly dodávky mléka v Lotyšsku a Estonsku (viz tab. 2).

Tab. 2: Dodávky mléka do mlékáren v Polsku a Pobaltí (tis. t)

* leden až říjen, ** leden až září

Pramen: Agra Europe, 2001, č. 3

1.2.3 Slovensko

1.2.3.1 Minimální cena nahrazuje garantovanou cenu

Od 1. 1. 2001 nahradí pevnou garantovanou cenu mléka na Slovensku minimálnízákladní cena ve výši 8,70 SKK/l. Změnu vyvolala skutečnost, že pevná garantovaná cena nebyla dostatečnou pobídkou pro zvýšení produktivity. Navíc stavy dojnic trvale klesají a užitkovost stagnuje kolem 5 000 l. Většina mlékáren měla s dodavateli uzavřené dlouhodobé kontrakty za pevnou garantovanou cenu, která byla často nižší než je nová minimální cena.

Mlékárny budou mít s novou minimální cenou problémy, protože kupní síla obyvatelstva je nízká a konkurence v tomto odvětví naopak vysoká. V r. 2000 se CZV mléka zvýšily o 8,5 % a mlékárenských výrobků o 7 - 17 %.

Na Slovensku bylo v r. 2000 v provozu 23 větších a 33 menších mlékárenských podniků a jejich celková zpracovatelská kapacit byla vytížena ze 66 %, u másla jen ze 36 %.

Podle očekávání by měl slovenský mlékárenský sektor v příštích několika letech investovat 1,2 až 1,4 mld. SKK do modernizace technologie a zvýšení hygienických standardů na úroveň EU. Část prostředků by mohl získat z programu SAPARD.

Kvóta pro produkci mléka byla zvýšena z 900 mil. l v r. 2000 na 930 mil. l v r. 2001.

1.2.3.2 Nedostatek mléka limituje výrobu Danone na Slovensku

Rozšíření výroby slovenské divize Danone je limitované nedostatkem mléka v prvovýrobě. První výrobní závod, který společnost Danone otevřela na Slovensku v Trnavě, vyprodukoval od května do konce r. 2000 zhruba 5 000 t mléčných výrobků. V r. 2001 by chtěl svou produkci zvýšit, to však závisí na možnosti prvovýroby dodávat surovinu v potřebném objemu. V současné době se Danone na slovenském trhu mléčných výrobků podílí cca 50 %. Firma investovala do slovenského výrobního závodu 330 mil. SKK.

1.2.4 Bulharské mlékárny nevyhovují standardům EU

Zhruba 90 % bulharských mlékáren nesplňuje podle P. Kopankova z bulharské Národníveterinární služby hygienické standardy EU. V r. 1999 byla provedena kontrola v 596 mlékárnách. Z toho muselo být 192 mlékáren uzavřeno, zejména z důvodu nevhodných provozů (např. garáže, prostory v suterénu apod.). Z celkového počtu 3 000 sběren mléka bylo uzavřeno 159, protože neměly k dispozici chladicí zařízení.

Na základě nového nařízení bude Národníveterinární služba kontrolovat všechny mlékárenské společnosti, včetně laboratoří na testování mléka, jednou za dva měsíce. V současné době vlastní licenci na vývoz sýrů do EU jen čtyři mlékárenské společnosti. Podle bulharského ministerstva hospodářství nebyly ale žádné sýry do EU vyvezeny, i když ta Bulharsku od července 2000 poskytla roční bezcelní dovozní kvótu na 5 500 t. V červenci až říjnu 2000 Bulharsko z EU naopak dovezlo 527 t sýrů. Podle představitele Kondov-Ecoproduct, jedné ze čtyř mlékáren, které mohou do EU vyvážet, bylo 95 % její produkce určeno na vývoz, ovšem ne do EU.

1.2.5 Nový Zéland

Vznik dlouho očekávaného “mega družstva” novozélandského mlékárenského průmyslu, které by mělo spojit velkou část zpracovatelských kapacit s monopolní exportní organizací, byl oznámen 21. 12. 2000. Podle uzavřené dohody by se měly k 1. 6. 2001 sloučit dva největší zpracovatelé New Zealand Dairy Group a Kiwi Cooperative Dairies. Do nové korporace by měla být začleněna také NZDB. Tím vznikne 14. největší společnost obchodující s mlékárenskými výrobky na světě, jejíž podíl na mezinárodním trhu by měl činit 35 %. Pokud novozélandská vláda bude souhlasit, NZDB by si měla ponechat exportní monopol ještě další rok. Nově vytvořené “mega družstvo”, které ponese název Global Dairy Company, plánuje řadu fúzí a akvizic v dalších zemích s cílem zvýšit příjmy z vývozu mlékárenské produkce ze 7,5 mld. NZD na 30 mld. NZD do r. 2010. Nově vytvořená společnost by měla být schopna lépe využít možností globálního trhu a vytvořit si lepší pozici, aby se mohla stát jednou z rozhodujících potravinářských společností na světě. Navrhovanou fúzi musí schválit ještě novozélandská vláda a příslušný antimonopolní úřad.

Vývoz mlékárenských výrobků se na celkové hodnotě novozélandského exportu podílí téměř 25 % a na HDP 7 %.

2. MLÉKÁRENSKÉ VÝROBKY

2.1 Evropská unie

2.1.1 Situace na trhu másla a SOM

Produkce másla v prvních devíti měsících 2000 meziročně klesla o 1,6 % na 1,29 mil. t. Mírné oslabení trhu másla v listopadu 2000 bylo způsobeno nižší domácí i exportní poptávkou. Silný USD a dlouhodobě stabilní exportní subvence krátkodobě zlepšily konkurenceschopnost másla z EU na mezinárodním trhu. Velké exportní kontrakty, které by trhu ulevily z dlouhodobého hlediska, však nebyly uzavřeny. Ruskou dovozní poptávku pokrýval zejména Nový Zéland a východoevropské země. Na rozdíl od předchozích let však nedošlo od poloviny prosince k nárůstu ruské dovozní poptávky. Další oslabení mezinárodního trhu másla proto odborníci očekávali na počátku r. 2001. Exportní ceny másla (82 %, FOB záp. Evropa) se v polovině ledna 2001 pohybovaly v rozmezí 1 250 - 1 350 USD/t (44 219 - 47 756 Kč/t) a byly o 50 USD/t nižší než na konci r. 2000.

Dalším důvodem oslabení cen másla v EU byly jeho dodávky na trh z privátních skladů. Zpracovatelský průmysl kryl své potřeby zbožím z těchto zásob a nakupoval jen velmi malé množství přímo na trhu. Navíc bylo také balené máslo trvale uvolňováno na trh ze zásob. Proto nelze vyloučit, že ceny másla v některých zemích EU klesnou tak, že bude zahájen intervenční nákup. V polovině prosince 2000 byla otevřena intervence v Irsku.

CPV másla ve většině států EU v prosinci 2000 poněkud oslabily, i když poptávka obvykle bývá v posledních dvou měsících roku vyšší. Tentokrát bylo již delší dobu zřejmé, že poptávka domácností klesá. Například ve Francii se snížila v prvních devíti měsících 2000 meziročně o 3,1 % a v Německu o 2 %. V r. 2000 se meziročně zvýšil prodej zlevněného másla v EU podle Nařízení 2571/97 o 4 000 t na 462 575 t.

V lednu 2001 ceny másla v EU pokračovaly v tendenci mírného poklesu. Například CPV másla v blocích v německém Hannoveru se do 31. 1. 2001 snížily na 3,20 EUR/kg (110,90 Kč/kg) a v Nizozemsku na 3,09 EUR/kg (107,10 Kč/kg). Proti stejnému období r. 2000 byly o 5,3 % resp. 4 % vyšší.

V prvních devíti měsících 2000 bylo v EU vyrobeno 843 800 t SOM, tj. o 8,2 % méně než ve stejném období 1999. Další pokles se očekává také v r. 2001. Jeho výše bude závislá na vývoji dodávek mléka ke zpracování (viz ZTAK č. 2000/12).

V posledních měsících r. 2000 ceny SOM v EU mírně kolísaly. Zatímco ceny zboží v potravinářské jakosti v prosinci 2000 mírně oslabily, ceny zboží v krmné jakosti poněkud stouply. Cenový rozdíl mezi oběma kvalitami se tak vrátil k normálu. Důvodem růstu cen SOM v krmné kvalitě bylo zejména zlikvidování intervenčních zásob, vyčerpání kvót na dovoz ze třetích zemí a v neposlední řadě pokles domácí produkce při stabilní spotřebě. Ta dokonce v posledních měsících r. 2000 mírně stoupla, protože se zvýšila poptávka po mléčných směsích díky rozšíření výkrmu telat. I když v Německu způsobila krize BSE v sektoru telecího masa větší potíže, v ostatních zemích EU nebyl tento problém ještě tak intenzivní.

V lednu 2001 ceny krmného SOM v EU mírně oslabovaly. CPV v Německu činily 31. 1. 2001 2,48 EUR/kg (86,00 Kč/kg) a v Nizozemsku 2,47 EUR/kg (85,60 Kč/kg). V porovnání se situací před rokem byly o 16,4 % resp. 16 % vyšší. Další ceny sušeného mléka uvádí příloha 1.

Na konci r. 2000 byla situace na mezinárodním trhu SOM stabilní. Poptávka dobrá, přesto byl zájem o uzavírání dlouhodobých kontraktů nižší. Nový Zéland a Austrálie nebyly schopny nabídnout více SOM, protože obě země vyrábějí více SPM. Exportníceny SOM (FOB záp. Evropa) se v polovině ledna 2001 pohybovaly mezi 2 000 a 2 200 USD/t (70 750 a 77 825 Kč/t) a SPM (26 %, FOB záp. Evropa) mezi 1 950 a 2 100 USD/t (68 981 a 74 288 Kč/t).

2.1.2 EU zvýšila export mlékárenských výrobků

V lednu až říjnu resp. listopadu 2000 vyvezla EU více mlékárenských výrobků než ve stejném období 1999. Meziroční růst zaznamenaly všechny položky s výjimkou kondenzovaného mléka. Nejvíce stoupl export SOM (o 48 %) a sušené syrovátky (45,6 %). Významně se zvýšil také vývoz sýrů (17,7 %) a kaseinu 16,4 %).

2.1.3 Vliv exportních subvencí EU na ceny mlékárenských výrobků

Odstranění nebo výrazné omezení exportních subvencí EU by v případě budoucí obchodní dohody WTO mělo za následek významné snížení cen mnoha mlékárenských výrobků a hovězího masa v EU - za předpokladu absence jakýchkoli politických protiopatření. Tento závěr vyplývá ze studie OECD, zabývající se dopadem omezení resp. zrušení exportních subvencí na světový agrární obchod.

Tab. 3: Vliv odstranění exportních subvencí na mlékárenské výrobky (% změna tržních cen)

Dairy Markets Weekly, 2001, č. 575

Nižší vývoz, který by nebyl kompenzován vyššími zásobami, by podle studie vedl k poklesu cen na vnitřním trhu EU a následně k omezení produkce a vyšší spotřebě těchto komodit.

OECD porovnává situaci, kdy by došlo k odstranění exportních subvencí se situací, která podle ní do r. 2005 pravděpodobně nastane, tj. počítá se střednědobým růstem cen na mezinárodním trhu u většiny komodit a se směnnými kurzy na podobné úrovni, jaká převažovala na počátku r. 2000 (základní scénář v tab. 3). (Pozn. VÚZE: Autoři článku neuvádějí důvody zvýšení cen SOM na vnitřním trhu EU v r. 2005.)

2.1.4 Spotřeba jogurtů v Německu stoupla

Spotřeba jogurtů na osobu se v Německu podle ZMP v r. 2000 zvýšila meziročně o 0,8 kg na 16,5 kg a v porovnání s r. 1995 zaznamenala přírůstek o 3,6 kg. Produkce jogurtů v r. 2000 stoupla v porovnání s předchozím rokem o 5 % na 1,54 mil. t. Proti r. 1995 byla o 35 % vyšší.

Hlavním důvodem stoupající spotřeby je podle ZMP větší orientace spotřebitelů na výrobky zdravé výživy, stále se rozšiřující nabídka a příznivé ceny. Zatímco v prvních 10 měsících 2000 činila průměrná spotřebitelská cena přírodního jogurtu 0,31 DEM/150 g (5,60 Kč) a proti stejnému období v r. 1999 se nezměnila, v r. 1995 dosahovala 0,38 DEM/150 g (7,00 Kč).

2.2 Vybrané země

2.2.1 Indie v r. 2000/01 čistým vývozcem SOM

Zatímco v r. 1999/00 Indie dovezla velké množství SOM, v důsledku vysokých cen na mezinárodním trhu v posledních sedmi až osmi měsících by se měla v r. 2000/01 stát jeho čistým vývozcem. Podle vyjádření asistenta generálního ředitele Gujarat Cooperative Milk Marketing Federation Ltd má tato společnost objednávky na 3 500 t SOM a její celkový vývoz by mohl dosáhnout až 10 000 t. I když někteří odborníci tento objem považují za příliš ambiciózní, podle jiných není zcela nereálný.

V r. 1994/95 Indie vyvezla rekordních 12 983 t SOM a SPM. V dalším období export klesl v důsledku omezeného domácího přebytku, který přiměl indickou vládu k zavedení ročního limitu na vývoz ve výši 10 000 t v letech 1995/96 a 1996/97, a oslabení cen na mezinárodním trhu v r. 1997/98. V r. 1999/00 Indie vyvezla kolem 2 000 t SOM, většinu přes Gujarat Cooperative Milk Marketing Federation Ltd, a dovezla rekordních 17 753 t sušeného mléka, protože ceny SOM byly nízké. Indická vláda zavedla v červnu 2000 na dovoz sušeného mléka tarifní kvótu. Při dovozu do výše 10 000 t platí dovozci clo 15 %, nad uvedený objem pak 60 %.

Příloha 1: Průměrné CPV mlékárenských výrobků ve vybraných státech EU a v USA

Pramen: Dairy Markets Weekly

Příloha 2: Ceny mléka a mlékárenských výrobků na Slovensku

Tab. 1: CZV mléka na Slovensku ve dnech 15. 1. - 19. 1. 2001 (bez DPH)

* přepočteno kurzem ke 19. 1. 2001: 100 SKK = 80,799 Kč

Pramen: ATIS - Mlieko, mliečné výrobky. Správa č. 1/2001

Tab. 2: Průměrné CPV vybraných mlékárenských výrobků na Slovensku ve dnech 15. 1. - 19. 1. 2001 (bez DPH)

* přepočteno kurzem ke 19. 1. 2001: 100 SKK = 80,799 Kč

Pramen: ATIS - Mlieko, mliečné výrobky. Správa č. 1/2001

Příloha 3: Průměrné CPV mlékárenských výrobků v Polsku 22. - 27. 1. 2001

* přepočteno kurzem k 26. 1. 2001: 1 PLN = 9,163 Kč

Pramen: KRIR - Rynek mleka, 2001, č. 5

Příloha 4: Ceny mléka a mlékárenských výrobků v Maďarsku

Tab. 1: CZV mléka v Maďarsku v listopadu 2000

* přepočteno průměrným kurzem za listopad 2000: 100 HUF = 13,113 Kč

Pramen: ATIS - Mlieko, mliečné výrobky. Správa č. 1/2001

Tab. 2: CPV mlékárenských výrobků v Maďarsku v listopadu 2000 (HUF/l resp. kg)

* přepočteno průměrným kurzem za listopad 2000: 100 HUF = 13,113 Kč

Pramen: ATIS - Mlieko, mliečné výrobky. Správa č. 1/2001

Příloha 5: Teritoriální struktura dovozu mlékárenských výrobků z vybraných zemí do ČR v r. 1999 a 2000 (zaokrouhleno)

Pokračování přílohy 5

Pramen: Celní statistika

Zpracovala: J. Ševčíková

Příloha 6: Teritoriální struktura vývozu mlékárenských výrobků z ČR do vybraných zemí v r. 1999 a 2000 (zaokrouhleno)

Pokračování přílohy 6

Pramen: Celní statistika

Zpracovala: J. Ševčíková

Zpracovala Ing. Jiřina Cupalová