Ceny cigaret mohou růst pomaleji
24. 10. 2001 | Hospodářské noviny
Dvouletý nebo tříletý odklad zavedení vysoké spotřební daně na cigarety ve všech kandidátských zemích kromě Maďarska včera navrhla členským státům Evropská komise. Pro ČR, Slovensko, Bulharsko, Estonsko, Litvu a Lotyšsko doporučila tříleté přechodné období, pro Slovinsko, Polsko a Rumunsko dvouleté.
Kolegium komisařů na zasedání ve Štrasburku tak dokončilo přípravu návrhu společného stanoviska EU vůči kandidátům v kapitole daňová politika. Vyřešilo kompromisně vleklý spor mezi komisařem Günterem Verheugenem, který udělení přechodných období prosazoval kvůli sociálním a politickým dopadům, a jeho kolegou Fritsem Bolkesteinem, který je rozhodně odmítal jako nežádoucí narušení jednotného vnitřního trhu EU.
Kompromis spočívá v délce přechodných období, která jsou vesměs kratší než ta, jež chtěli kandidáti, i než ta, jejichž přijetí navrhoval Verheugen. ČR, Slovensko, Rumunsko a Bulharsko chtěly výjimku po dobu pěti let po vstupu, Litva téměř šest, Lotyšsko a Estonsko dokonce sedm. Slovinsko žádalo dva a půl roku a Polsko snížilo nedávno svou žádost na tři roky. Maďarsko se jí vzdalo.
Podle českého velvyslance při EU Libora Sečky je hlavní to, že se komise nakonec dokázala dohodnout. "Skončilo tak období, kdy se zdálo, že komise je ve slepé uličce. Nyní se může začít jednat, a to s nadějí, že cestovní mapa rozhovorů bude dodržena," řekl po oznámení výsledku jednání komise.
Tento harmonogram předpokládá, že EU dospěje ke společnému stanovisku v této oblasti do konce letošního roku. Po včerejším průlomu není vyloučeno, že by se o daních mohlo jednat už na listopadovém kole vstupních rozhovorů. Její uzavření závisí ovšem na tom, k jakému stanovisku dospějí členské státy. Minimálně tři z nich rozhodně nesouhlasí s jakýmkoli odkladem aplikace plné spotřební daně z cigaret.
Tato daň představuje v EU 57 procent ceny nejlevnější značky cigaret. Její dosažení by znamenalo zvýšení cen cigaret v ČR o 63 procent a na Slovensku dokonce o 109,9 procenta. V ostatních kandidátských zemích se požadovaný nárůst pohybuje od 29 procent v Polsku po 92 procent v Litvě.
Právě sociální dopady a z nich plynoucí zášť kuřáků vůči rozšíření byly hlavní Verheugenovou motivací, proč odklad prosazoval. Komise mu včera dala za pravdu. "Existují podložené obavy, že nepřijetí přechodných období by mělo silný politický, ekonomický sociální vliv na společnost v kandidátských zemích, a vedlo by tudíž k negativním důsledkům pro celý proces rozšíření," napsala v tiskovém komuniké.
Zdroj: Hospodářské noviny, 24. 10. 2001
© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.
Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 07.07.2025 01:02