Brusel odmítá přímé platby
22. 10. 2001 | Hospodářské noviny
Agrární diplomacii čeká boj o čtyřicet miliard korun. Unie však může být neoblomná.
Evropská unie hodlá znevýhodnit zemědělce zemí, jež by měly přistoupit do společenství v první vlně. Odmítá jim totiž poskytnout takzvané přímé platby za agrární produkci v takové výši, v jaké je dává svým farmářům.
Tento záměr unie stále častěji potvrzují bruselští úředníci. Domácí agrární politici se zmíněným postupem nesouhlasí.
"Pokud by platily rovné podmínky pro všechny, pak Česká republika by ze společné pokladny Evropské unie měla ročně dostávat čtyřicet miliard korun - to je zhruba dvakrát více, než teď třeba činí náš rozpočet," prohlašuje náměstek ministra zemědělství Tomáš Zídek, jenž má na starosti zahraniční vztahy a integraci s EU. "Otázka přímých plateb se stává zásadním bodem našeho vyjednávání s unií," dodává Zídek.
Zdá se ovšem, že unie bude neoblomná. Potvrzují to jak výroky evropského agrárního komisaře Franze Fischlera, tak i slova jeho podřízených. Bruselští úředníci totiž už dokonce naznačují způsob, jímž chtějí problém přímých plateb vyřešit: Postupně se budou snižovat i současným členům unie.
"Nevidíme v přímých platbách do budoucna jádro agrární politiky," snaží se Fischler chlácholit kandidátské země. Nedaří se mu to ovšem nejen v případě Prahy, ale ani Budapešti a především Varšavy. Polsko, kde má zemědělství obrovský ekonomický a sociální význam, na dodržení rovných podmínek trvá zcela zásadně.
Úředníci v Bruselu již chystají pravděpodobný scénář, podle něhož by Evropská unie mohla poskytovat zemědělcům nových členských zemí méně peněz na takzvané přímé platby, než kolik bude i po rozšíření společenství vyplácet svým vlastním farmářům. Oficiálně sice ještě nic konkrétního říci nechtějí, ale připravují si již půdu vyjadřováním "osobních názorů".
Nejjasněji se zatím zřejmě vyslovil Dirk Lange z ředitelství Evropské komise pro rozšíření. "Od roku 2004 bychom mohli začít na určité startovní čáře, od níž by se zemědělcům v nových členských zemích postupně sumy na přímé platby v následujících letech zvyšovaly. Současně by klesala výše těchto plateb v zemích patnáctky. Časem bychom tak logicky dospěli k bodu, kdy by platby měly stejnou úroveň pro všechny," uvedl Lange. Dodal, že jde o jeho "velmi osobní názor" a zároveň podtrhl, že s takto navrženým scénářem by samozřejmě musely kandidátské země souhlasit. "Souhlasit s tím ale znamená ochudit vlastní zemědělce, a to samozřejmě udělat nehodláme," reagoval na to náměstek českého ministra zemědělství pro integraci s EU Tomáš Zídek.
Evropská komise se snaží přemluvit kandidátské země k vstřícnějšímu postoji i tím, že jim slibuje naopak více peněz v rámci takzvaných strukturálních fondů. Tím argumentuje například Philippe Tabary, jenž pracuje pod agrárním komisařem Franzem Fischlerem. "Zatímco přímé platby dotují výši agrární produkce, peníze ze strukturálních fondů jsou určeny šířeji na rozvoj celého venkova. A tímto směrem se chce agrární politika unie ubírat," řekl Tabary.
Česká strana je však skeptická. "Vtip je i v tom, že na přímé platby máte nárok, ale na peníze z fondů ne, na ně musí mít zemědělec schválený projekt," upozorňuje Zídek.
Zdroj: Hospodářské noviny, 22. 10. 2001
© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.
Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 06.07.2025 17:59