Rozšíření unie se nesmí zpomalit, varoval Prodi

Summit EU bude dnes jednat o rozšíření jenom okrajově, hlavním tématem bude mezinárodní boj proti terorismu

Někteří členové navrhují, aby se předvstupní rozhovory kvůli slabé konjunktuře protáhly.

Posunout konec jednání s kandidátskými zeměmi až za práh roku 2002 chce dnes navrhnout Belgie. Má se tak stát na dnešním vrcholném summitu Evropské unie. Tento návrh již údajně získal podporu několika členských států.

Jejich argumentem je nízký růst ekonomiky unie a s tím související vyšší náklady na zapojení nových členů do práce EU. Cena za rozšíření je totiž již dána, ale rozpočet unie je tvořen odvody členů, které se vypočítávají podle výše jejich hrubého národního produktu.

Podobné úvahy nejsou ojedinělé - i sama komise snížila prognózu růstu v eurozóně v důsledku atentátů v USA pro tento a příští rok na 1,5 procenta. Předseda Evropské komise Romano Prodi včera odhadl, že se konjunktura zotaví teprve ve druhém pololetí příštího roku. Euro se již podle něho osvědčilo jako stabilizující faktor vůči vnějším vlivům, proto nebude pokles výkonnosti ekonomiky v Evropě tak silný jako v USA.

Zpráva o zpomalení rozšíření není výmyslem. Potvrzuje to i včerejší ostré odmítnutí belgického návrhu Prodim. "Ke změně časového či věcného plánu rozšiřování nevidím sebemenší důvod. Závěry z Göteborgu platí v plném rozsahu," řekl.

Shodný názor zaujal i komisař odpovědný za otázky rozšíření Günter Verhegen. Ten podle informací HN sdělil některým korespondentům, že proces rozšiřování se navzdory dramatickému vývoji ve světě "nedá uspíšit, ale ani zpomalit". Natolik přesně je podle něho celá "technologie vyjednávání" vyvážena.

Přijímání nových členů a další kolo reforem unie budou hlavním předmětem až na prosincovém summitu v Laeken. Dnes má být v Gentu pouze projednána rutinní průběžná zpráva Evropské komise o stavu rozhovorů s kandidáty. Belgičtí diplomaté, jejichž země unii nyní předsedá, naznačili, že státníci se hodlají věnovat rozšíření jen zběžně.

Klíčovým tématem dnešního summitu bude potírání terorismu. Prodi již včera vyzval členské státy, aby neztratily nasazené tempo a rychle do své legislativy zavedly již dohodnuté kroky.

Důležitá je i spolupráce s kandidátskými zeměmi. Proto v listopadu česká delegace porovná v Bruselu bezpečnostní systémy ve státech unie a u nás. Jejími členy budou ministři zahraničí Jan Kavan, vnitra Stanislav Gross a obrany Jaroslav Tvrdík.

Podle Grosse bude kladen důraz zejména na způsob koordinace a vzájemného předávání informací mezi zpravodajskými službami a policií. "Já předpokládám, že česká policie se do konce tohoto roku, a všechno tomu nasvědčuje, stane plnohodnotným partnerem Europolu. Policie by tak měla být plně začleněna do vzájemné výměny informací evropských policií. V tomto směru můžeme i my mnoho nabídnout," vysvětlil Gross.

Ministr zároveň upozornil, že český Parlament může na rozdíl od států unie zaujmout opatrnější postoj například k omezení bankovního tajemství, respektive k povinné ohlašovací povinnosti podezřelých finančních transakcí nejen pro banky, ale i advokáty, makléře či berní úředníky. "Jedna věc je, na čem se shodne civilizovaný svět, a druhá věc je ta, co se podaří prosadit v českém Parlamentu. Mám obavu, že ne všechny kroky, ke kterým přistoupilo minulý týden například Německo, se podaří u nás prosadit," dodal.

Summit v Gentu se bude podle předsedající Belgie zabývat kromě terorismu a zavedení eura také osudem Afghánistánu po očekávaném pádu Tálibánu. EU podle Prodiho chce prokázat akceschopnost v zahraničněpolitické sféře mimo jiné posílením dialogu s arabskými státy ve Středomoří a angažovaností při hledání mírových východisek pro Blízký východ. "Je nutno doplnit koalici proti terorismu o koalici pro rozvoj, a zde by EU měla hrát prim," tvrdí šéf komise.