Další fúze umocňuje roli velkých skupin na českém pivním trhu

Českému trhu s pivem již několik let dominují pivovarnické skupiny mnohdy patřící velkým zahraničním pivovarům. Prim hraje skupina Plzeňského Prazdroje, která sdružuje tři ze šesti největších pivovarů v zemi. Plzeňský Prazdroj držel v roce 2000 přibližně 43 procent trhu, Pražské pivovary 13 procent, Budějovický Budvar 7,5 procenta a pivovar v Krušovicích 4,4 procenta. Dnes ohlášenou fúzí brněnského Starobrna, loni 8. největšího pivovaru v ČR, se znojemských Hostanem vznikne skupina, která se svým výstavem kolem 800.000 hektolitrů piva posune těsně před Krušovice na čtvrtou příčku. Starobrno ovládají společnosti, jež patří do rakouského nápojového koncernu BBAG. Největší změny zažilo české pivovarnictví loni v červnu, když se završil dlouho připravovaný záměr fúze největších českých pivovarů Plzeňského Prazdroje a nošovického Radegastu. Součástí skupiny s obchodním názvem Plzeňský Prazdroj se stal i Pivovar Velké Popovice, který již dříve patřil do skupiny Radegast. Projekt z dílny japonské investiční společnosti Nomura, který vyvolal řadu negativních reakcí již v době přípravy a budí mnohé pochybnosti i nyní, vyústil v říjnu 1999 v prodej pivovarů jihoafrické společnosti South African Breweries (SAB). Skupina Plzeňského Prazdroje je s výstavem více než 7,7 miliónů hektolitrů největší pivovarnickou společností nejen v ČR, ale i ve střední a východní Evropě. Plzeňské pivovary loni vytavily 4,9 miliónů hektolitrů, Radegast více než dva milióny a Velké Popovice zhruba 750.000 hektolitrů piva, což jim zajistilo první, druhé a šesté místo mezi českými pivovary. Druhou největší skupinou jsou Pražské pivovary ovládané belgickou Interbrew. Ta vstoupila do Pražských pivovarů v loňském roce nákupem zhruba 80 procent akcií společnosti Bass Brewers, která byla pivovarnickou divizí britské firmy Bass. Do skupiny, která loni prodala 2,3 miliónu hektolitrů piva, patří pražské pivovary Staropramen a Braník a ostravský Ostravar. Nejvíce piva loni vystavil Staropramen (více než 1,1 miliónu hektolitrů), do první desítky podle výstavu dále patří i sedmý Braník a desátý Ostravar. Výjimečné postavení mezi největšími pivovary má třetí největší pivovar Budějovický Budvar. Společnost tvořená jedním pivovarem s loňským výstavem 1,35 miliónu hektolitrů nejen že jako jedna z mála nemá zahraničního partnera, ale navíc nebyla ani privatizována a stále užívá označení národní podnik. Firma vede letité známkoprávní spory s největším světovým výrobcem piva americkým koncernem Anheuser-Busch. Dosavadní čtyřkou byl Královský pivovar Krušovice, patřící německé Binding Brauerei AG. Postavení mezi největšími českými výrobci si pivovar drží i přes to, že jeho výstav, který v roce 1997 poprvé přesáhl milión hektolitrů, v posledních letech klesá a loni činil 790 tisíc hektolitrů piva. Mezi větší výrobce lze řadit ještě Moravskoslezské pivovary, sdružující pivovary Holba (loni 9. největší pivovar v ČR), Zubr a Litovel, a skupinu Drinks Union ovládající Ústecké pivovary. Významnou roli donedávna hrála i skupina Jihočeských pivovarů (Samson, Regent, Platan), která se však loni rozpadla. Tuzemských 57 pivovarů v loňském roce vystavilo 17,924 miliónu hektolitrů piva. Téměř 53 procent produkce přitom zajistily pivovary s výstavem nad milión hektolitrů. Pivovary s výstavem do 200 tisíc hektolitrů, tzv. malé pivovary, vystavily loni 3,145 miliónu hektolitrů piva, což je meziroční nárůst o 13,5 procenta. Podíl malých pivovarů na celkovém výstavu v ČR se tak loni zvýšil na 17,5 procenta proti 15,5 procenta v roce 1999. Jejich počet se zvýšil o tři na 41. Naproti tomu se snížil počet pivovarů s výstavem nad 200 hektolitrů o dva na 16. Těmto pivovarům výstav poklesl o dvě procenta na 14,779 miliónu hektolitrů.