Maďarsko se dosud nevypořádalo s ekologickým dědictvím

Istvána Vargu (78) pobolívají klouby a jeho lýtka pokrývají zažloutlé obvazy. Za své špatné zdraví obviňuje nedalekou továrnu. "Je nás mnoho, kteří tím trpí," říká na adresu 20hektarového průmyslového komplexu jihovýchodně od Budapešti, který podle místních obyvatel otrávil za posledních sto let zdejší půdu a ovzduší. Píše o tom agentura Reuters. Před několika lety podala asi tisícovka usedlíků, včetně Vargy, hromadnou žalobu na bývalou továrnu na likvidaci akumulačních článků Metalloglobus, kterou viní ze zamoření okolní půdy olovem, mědí a dalšími těžkými kovy. Výskyt případů rakoviny v oblasti je třikrát vyšší než celonárodní průměr. O znečištění způsobeném továrnou není sporu - podobných problematických zařízení je v Maďarsku ostatně více, ale vznikají pochybnosti, jak mohla země uspět v jednáních o životním prostředí s Evropskou unií, jejímž členem se chce stát do roku 2004. "Tato kapitola o životním prostředí byla čistě politickou záležitostí. Je to velké zklamání," tvrdí Zoltán Illes, člen vládnoucí koalice levého středu a předseda vládního ekologického výboru. "EU by mohla rychle dokázat, že nejsme připraveni na členství. O našem vstupu se ale rozhodne spíše na základě obranných, finančních a tržních podmínek než s ohledem na životní prostředí," dodává. V rámci dlouhodobého procesu přistoupení vyjednávají kandidátské země s Bruselem o přijetí existujících pravidel a standardů unie. Maďarsko uzavřelo kapitolu o životním prostředí letos v červnu za předsednictví Švédska. Podle Illese existuje však harmonizace práva pouze na papíře. "Švédové chtěli dosáhnout úspěchu, ve skutečnosti se ale nic nezměnilo," soudí. Maďarsko patří mezi přední uchazeče o členství v EU, ale zůstává poznamenáno ekologickým dědictvím z dob komunismu, kdy velké státní podniky chrlily nečistoty bez ohledu na životní prostředí. Odhaduje se, že dnes je asi 70 procent nezpracovaných odpadních vod z Budapešti odváděno do Dunaje. Pouze 50 z celkem 3000 skládek v zemi odpovídá standardům EU. Na jihu Maďarska poblíž známé vinařské oblasti pronikl do půdy toxický odpad ze 62.000 barelů, které zde byly po léta uskladněny. Na jejich likvidaci nebyly peníze, přestože vláda výnosem v roce 1995 doporučila podniknout v této věci okamžité kroky. "Rozhovory s EU se týkaly obchodu a domácího trhu, ne ekologie," potvrzuje hlavní maďarský vyjednávač s unií pro otázky životního prostředí Nándor Vass. Zároveň ale doufá, že Maďarsku se podaří přimět společnosti, továrny a průmyslové podniky k omezení emisí, k řádnému nakládání s odpadem a k jeho recyklaci podle evropských směrnic a tím zlepšit životní prostředí. Evropská unie dosud poskytla Maďarsku na zlepšení ekologie 103 miliónů eur (asi 3,5 miliardy korun), prostředky z tohoto fondu rozděluje maďarská vláda. Podle Vasse ale země potřebuje dalších 3,5 miliónu forintů (460 miliónů korun), aby mohla splnit ekologické požadavky unie. Většina znečištění v Maďarsku a v dalších středoevropských státech je důsledkem desetiletí intenzivní průmyslové výroby bez jakýchkoliv ekologických záruk. "Nikdo nedbal na ochranu životního prostředí, tehdy neexistovaly žádné limity nebo standardy," uvedl Illes. Unie proto poskytla Budapešti více času na zlepšení situace v zacházení s odpadem a městskými vodami a na snížení průmyslových emisí. "Máme nejméně deset let na to, abychom uvedli do souladu (s EU) skládky a odpadní vody," říká Gyula Bandi z Univerzity Petera Pazmanyho. "Unie ví, že to vyžaduje čas," dodává s tím, že ekologie není prioritou pro maďarskou vládu, kterou příští rok čekají volby. Problémem je také to, že za poslední rok a půl se v křesle ministra pro životní prostředí vystřídali tři představitelé. Změny vyvolala katastrofa počátkem roku 2000, kdy únik kyanidu v sousedním Rumunsku otrávil ryby a veškerý život v řece Tise dále po proudu. Pozemek opuštěné továrny Metalloglobus o rozloze 20 hektarů zarostl plevelem, okna asi 40 betonových budov jsou rozbitá a kdysi kouřící komíny jsou dnes vyhaslé. Závod, postavený počátkem 20. století, byl zavřen v roce 1990 z bezpečnostních důvodů. Sloužil k likvidaci akumulačních kyselin a kovových součástí, část odpadu byla spalována a znečišťovala vzduch a půdu v okolí. V roce 1993 podali nespokojení místní obyvatelé hromadnou stížnost k soudu a továrnu zažalovali o 20 miliard forintů (2,6 miliardy korun). Případ dosud nebyl vyřešen. "Metalloglobus je typickým problémem bývalé komunistické země. Je velmi složité najít peníze na vyčištění tohoto místa," podotýká Vass. Podle technického ředitele závodu Jozsefa Pappa chce společnost spíše zapečetit znečištěnou oblast betonovým blokem, než aby nahradila půdu. Náklady odhaduje na pět až deset miliard forintů. Místní lidé však požadují odpověď. Varga a jeho rodina pijí pouze minerálku v lahvích, na rakovinu jim uhynulo už pět psů. "Kvůli tomuto znečištění zemřelo příliš mnoho lidí, ale já vím, že do konce svého života se změny nedočkám," konstatuje muž.