Koncepce podhodnocuje náklady na vyhořelé palivo

Ekologická protiatomová sdružení kritizovala na dnešním veřejném projednávání v Praze koncepci nakládání s radioaktivními odpady. Koncepce připravovaná ministerstvem průmyslu a obchodu je podle nich nekonkrétní a podhodnocuje náklady na ukládání vyhořelého jaderného paliva. Dneškem skončila lhůta k podávání připomínek ke koncepci, která stanovuje základní směry nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem v Česku do roku 2025. Navrhované trendy by měly být zrevidovány po roce 2010. Posouzení vlivu koncepce na životní prostředí podle mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Anny Stárkové prokázalo, že navrhované cíle a řešení nemají na prostředí žádný významný dopad a nepřesahují stanovené limitní hodnoty. Sdružení Jihočeské matky však požádalo, aby byla koncepce vrácena k přepracování a poté znovu veřejně projednána. Vedle toho, že nepočítá stejně jako státní energetická politika s většími úsporami a s užíváním alternativních zdrojů, Jihočeským matkám vadí, že se dokument nezabývá hodnocením vlivu vysoce aktivních odpadů z těžby a zpracování uranových rud. "V dokumentu jsou také podhodnoceny náklady na trvalé ukládání vyhořelého jaderného paliva," informovala členka sdružení Monika Wittingerová. Celá koncepce je podle Jihočeských matek zpracována tendenčně, zlehčuje rizika a je "v podstatě obhajobou jaderné energetiky". Podobný názor zastává i ředitel sdružení Hnutí Duha Jan Beránek. "Posouzení neporovnávalo variantní řešení. Studie je z velké části spíš návodem, jak zlomit odpor obcí, kterých se skladování odpadu dotkne," řekl. Radioaktivní odpady a vyhořelé jaderné palivo vznikají v ČR při mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření, v průmyslové výrobě, zdravotnictví, zemědělství a výzkumu. Ve srovnání s jinými nebezpečnými odpady, produkovanými lidskou činností, je podle koncepce podíl radioaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva poměrně malý: v ČR tvoří setiny procent z hmotnosti všech vzniklých nebezpečných odpadů.