Kandidáti žádají právo mluvit do reforem unie

Uchazeči o členství, včetně Česka, měli možnost vyslovit svůj názor na budoucnost unie.

Silný rozpor se objevil mezi členskými a kandidátskými zeměmi Evropské unie během víkendového jednání ministrů zahraničí v belgickém Genvalu. Zatímco členské země váhají, zda o budoucnosti EU mají rozhodovat i dnešní kandidátské země, ty mají vše vyřešeno.

"Rok 2004 by mohl za příznivých okolností poskytnout dobrou příležitost, aby se kandidátské země včetně ČR poprvé plnoprávně zapojily do osudových debat o budoucnosti unie, jejímiž se hodláme stát členy," řekl po jednání státní tajemník a první náměstek ministra zahraničí Pavel Telička. Podle něho není možné, aby se naši zástupci zúčastnili rokování i o budoucnosti České republiky pouze jako pozorovatelé.

Teličkův názor však nesdílí přibližně šest až sedm zemí EU. Podle zasvěcených informací mezi nimi hrají vedle Francie prim Skandinávci a Britové. Skeptici požadují, aby se vedla jasná dělicí čára mezi členy a nečleny EU, jde-li o rozhodování o její budoucnosti. Výhrady dal zřetelně najevo francouzský ministr zahraničí Hubert Védrine. Podle něho ty státy, které podepsaly Smlouvu z Nice, mají logicky jiné pravomoci než nečlenové.

Český diplomat považuje odmítavý názor sice za legitimní, ale zároveň poukázal - podobně jako maďarský a další zástupci - na to, že by občané ČR v citlivé fázi vlastního rozhodování o členství formou očekávaného referenda uvítali jistotu, že získáme možnost hovořit do zásadních věcí evropské integrace, jakmile budou ukončena přístupová jednání. Rezervovanou podporu tomuto požadavku vyslovila zástupkyně Belgie Annemie Neytsová, podle níž "nějací Češi při jednáních zasednou, ale zatím se neví, zda budou mít právo jenom práci sledovat, nebo se na ní přímo podílet".

Unii čekají od příštího roku velmi složité debaty o tom, jak bude v budoucnu vypadat její činnost v nejsložitějších oblastech, ať se jedná o podobu jejích institucí, společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, přistěhovalectví či zemědělství. Na přípravě dokumentů se mají podle včerejší dohody ministrů zahraničí zemí EU podílet zástupci Evropské komise, Evropského parlamentu, národních zákonodárných sborů a vlád členských zemí. Ti budou dohromady tvořit shromáždění, které se v "evropské novořeči" nazývá konvent. Belgie, která nyní předsedá unii, staví do popředí představu, aby se kromě výše uvedené platformy vytvořilo ještě jiné grémium podobné povahy, ale otevřenější vůči názorům občanů. Zde by se ke slovu měly dostat i nevládní organizace členských a uchazečských států. Celé dílo bude ukončeno v roce 2004, kdy bude vypracované dokumenty - zvláště novou smlouvu o EU - schvalovat mezivládní konference.

Ministr zahraničí hostitelské Belgie Louis Michel podle Teličky naznačil kandidátům, že by se u zamýšleného konventu mohla na stůl dostat i další témata, za rámec čtyř bodů dohodnutých na summitu unie v Nice v prosinci 2000. Šlo tehdy o přesné vymezení pravomocí orgánů EU a členských států, o posílení úlohy národních parlamentů v procesu hlubší integrace, o zjednodušení smluvního konglomerátu, na němž EU spočívá, a konečně o to, zda má Charta základních práv získat právně závaznější charakter. Stále se hledá, jak kromě institucí do procesu debat o budoucnosti Evropy vtáhnout i občany. Belgie je stoupencem užší integrace, ale některé státy patnáctky vůbec nechtějí, aby konvent de facto začal pracovat na ústavě unie, protože s tím principiálně nesouhlasí.

K navrhovaným reformám unie má česká diplomacie rezervovaný vztah. Větší srozumitelnost soustavy smluv bude podle Teličkova vyjádření sice věc záslužná, ale skrývá v sobě riziko, že se budou muset některé nové formulace znovu projednávat, a to by mohlo dodatečně komplikovat již tak složitý proces vyjednávání. Vyjasňování kompetencí vidí vláda ČR také jako šanci pro plnější účast našich regionů na tvorbě a uskutečňování evropské politiky.