O Budweiser se vede přes osmdesát sporů
28. 8. 2001 | Hospodářské noviny
Pouze v Británii mohou obě znesvářené firmy používat jeden název.
Zdeněk Zuntych
Čtyři desítky známkoprávních sporů a na pětačtyřicet správních řízení před patentovými úřady. To je současná bilance známkoprápních pří českého pivovaru Budějovichý Budvar s jeho americkým konkurentem Anheuser-Busch (AB) o proslulé označení Budweiser. V září se obě firmy střetnou na novém kolbišti v Austrálii, kam Budvar prodává od roku 1998 pivo pod českým názvem Budějovický Budvar.
Oba sokové se totiž nepřou pouze o práva na užívání ochranných známek Budweiser či Bud, ale Američané v řadě zemí, které pokládají za své hájemství, napadají i pivo s českou etiketou. S ním Budvar vstupuje do zemí, v nichž má »klasické« ochranné známky Budweiser nebo Bud zaregistrované jeho konkurent. Poprvé se tak stalo v roce 1996 ve Finsku. Tento model expanze na nové trhy pak Budvar použil například i na Novém Zélandu nebo v Japonsku. Následně pak je napadán za nekalé soutěžní jednání. »Zatímco v 80. letech a ještě v první polovině 90. let jsme byli v těžké defenzívě, během let jsme se hodně naučili. Zvláště zhruba od přelomu tisíciletí jsme aktivní, umíme své duševní vlastnictví nejen účinně bránit, ale i rozvíjet,« uvedl včera ředitel Budějovického Budvaru Jiří Boček.
Podniková právnička Helena Lejtnarová spočítala, že v poslední době ze 42 vydaných rozhodnutí jich bylo 25 ve prospěch Budvaru včetně těch, která nejsou uzavřena a kde se využívá práva na odvolání.
Druhá, dramatičtější skupina sporů se vede o názvy Budweiser a Bud, kde se obě strany přou o původ tohoto označení. Zatímco Budvar dokazuje, že jde o pokračování staleté tradice vaření piva ve městě a uchování jeho originality, AB už také uvedl, že název vymyslel jeho zakladatel A. Busch s obchodníkem Conradem či že jde o umělou známku. V polovině 90. let ale přiznal i to, že inspiraci našel právě v Čechách. Zatím pouze v jediné Velké Británii mají ale oba pivovary možnost Budweiser používat na svých výrobcích zároveň.
Budvar se pohybuje v 60 zemích, ale za klíčové trhy se pokládají hlavně Německo, Rakousko, Británie a Slovensko.
Zdroj: Hospodářské noviny, 28. 8. 2001
© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.
Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 26.06.2025 17:56