Imigrační zákony mají srazit nezaměstnanost
16. 8. 2001 | Hospodářské noviny
Ve Španělsku se počet lidí bez práce ocitl na dvacetiletém minimu
Zpomalení hospodářského růstu, které zaznamenala v prvním pololetí letošního roku většina zemí eurozóny, zatím ve dvanácti státech evropské patnáctky nevedlo k výraznějšímu nárůstu nezaměstnanosti. Počet lidí bez práce zůstal v červenci podle údajů Eurostatu oproti předchozímu měsíci na stejné úrovni jak v rámci EU (7,6 procenta), tak i v zemích, které již přijaly euro (8,3 procenta). Nezaměstnanost se v uplynulých dvou měsících jen mírně zvýšila ve dvou nejsilnějších ekonomikách unie, v Německu a Francii, kde dosáhla 9,2, respektive 8,8 procenta.
V rámci EU je nyní bez práce přes třináct milionů lidí a unie nadále silně zaostává za Spojenými státy a Japonskem, kde se nezaměstnanost v současnosti pohybuje mezi čtyřmi a půl a pěti procenty.
Na nejnižší hodnotě za posledních dvacet let se naproti tomu ocitl počet lidí bez práce ve Španělsku, kde nezaměstnaní v současnosti tvoří 12,9 procenta osob v produktivním věku. Naposledy se dostal tento ukazatel ve čtyřicetimiliónové zemi pod Pyrenejemi pod třináctiprocentní hranici ve čtvrtém kvartále roku 1980. Pravicové vládě premiéra Josého Maríi Aznara, která se chopila moci v roce 1996, se tím daří plnit slib, který svého času dali španělští lidovci voličům. Pro srovnání, v roce 1994, za vlády tehdejšího socialistického premiéra Felipa Gonzálese, byla ve Španělsku nezaměstnána takřka čtvrtina práceschopného obyvatelstva.
Aznarův kabinet přijal před nedávnem nové opatření ke snížení nezaměstnanosti, když se rozhodl postupně vypudit ze země všechny uprchlíky, kteří doposud nezískali povolení k pobytu. Desetitisíce z nich pracují načerno a ztěžují již tak napjatou situaci na trhu práce, i když se - obdobně jako je tomu v dalších zemích EU - nechávají najímat v profesích, která za danou mzdu Španělé odmítají vykonávat. Madridské úřady odhadují, že v současnosti se v zemi zdržuje na tři sta tisíc běženců, kteří se nepřihlásili na policii. Cizinci, kteří "legalizovali" svůj pobyt, na druhé straně loni pomohli zvýšit ve Španělsku porodnost, která je v této tradičně silně katolické zemi nejnižší z celé Evropské unie.
Přísnějšími antiimigračními zákony chce urychlit tempo snižování počtu lidí bez práce také Itálie. Poslední čísla týkající se nezaměstnanosti na Apeninském poloostrově, pocházející z dubna, hovoří přitom o devíti a půl procentech práceschopného obyvatelstva. Řada italských podnikatelů však počítá s dalším najímáním cizinců, především na sezónní práce. Předchozí levicová vláda Olivovníku uzákonila, že v tomto roce dostane pracovní povolení nanejvýš osmdesát tisíc osob pocházejících z jiných zemí. Italské firmy mají ale zájem o dalších třicet tisíc zahraničních pracovníků. Největší poptávka je v tomto ohledu - tak jako ve Španělsku či Británii - po zdravotnickém personálu.
Zdroj: Hospodářské noviny, 16. 8. 2001
© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.
Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 25.06.2025 13:26