VLIV KULTURY V PROCESU VZNIKU A ŘÍZENÍ STRATEGICKÉ ALIANCE

THE CULTURE IMPACT ON THE FORMATION AND OPERATION OF STRATEGIC ALLIANCE

Marek Šedivý

ČZU v Praze, Provozně ekonomická fakulta, katedra řízení

Souhrn:

Jedním ze světových trendů zvyšování konkurenceschopnosti podniku vedle fúzí a akvizicí jsou strategické aliance. Ve světovém měřítku jde především o spolupráci na mezinárodní úrovni, zatímco v České republice vznikají strategické aliance zpravidla mezi domácími podniky. Zkušenosti ze světa však ukazují, že strategické aliance mohou úspěšně fungovat pouze tehdy, řeší-li se nejenom čistě ekonomické otázky, ale také problematika rozdílných kultur. Problematikou vzniku a řízení strategických aliancí v rámci České republiky se zabývá právě probíhající výzkum katedry řízení PEF ČZU v Praze, financovaný Národní agenturou pro zemědělský výzkum.

Summary:

Strategic alliances are, except for merger and acquisition, one of the international trends concerning an increase in competitiveness. In the world context it concerns mainly collaboration on an international level, while in the Czech Republic there are strategic alliances mostly among domestic businesses. The world experience shows, however, that strategic alliances can operate successfully when dealing not only with economic issues but also with the problems of cultural differences. The establishment and the management of strategic alliances is dealt with in a research currently carried out by the Department of Management of the Faculty of Economics of the Czech University of Agriculture in Prague funded by the National Agency for Research in Agriculture.

Klíčová slova:

strategická aliance, konkurenceschopnost, kultura, podniková kultura

Key words:

strategic alliance, competitiveness, culture, corporate culture

Jedním z nejdiskutovanějších pojmů v oblasti řízení se v posledních letech stal pojem kultury. Jak v Evropě, tak ve Spojených státech se stále více potvrzuje její silný vliv na úspěšné fungování podniků. To samozřejmě souvisí se současnými světovými trendy:

· globalizace - v rámci daného tématu jde především o zavedení rozdílných národních a regionálních přístupů do prostředí jedné organizace či podniku

· outsourcing a relokace výroby - podmiňují navazování kontaktů a vytváří podmínky pro rozvoj spolupráce mezi různými nezávislými podnikatelskými entitami

· restrukruralizace jednotného řízení prostřednictvím fúzí a strategických aliancí - nutící podniky bezprostředně reagovat na změnu a nové prostředí tvořené mixem nových přístupů a rozdílných podnikových i národních kultur

Otázky rozdílných kultur a jejich vlivu na řízení podniku byly vždy v pozadí ve srovnání s ekonomickými ukazateli podniku. V současné době uplatňování nových přístupů k řízení se tato problematika stává stále významnější v dosahování vytyčených podnikových cílů.

1. Co je kultura

Kulturu lze definovat mnoha způsoby, záleží především na úhlu pohledu na danou problematiku. Obecně lze říci, že kulturu je třeba chápat v každé definici jako směsici dvou základních částí.

1. část se skládá ze tří složek : artefakty, chování, základní hodnoty.

2. část se skládá ze segmentů představující různé úhly pohledu - kulturu národa, podnikovou kulturu, kulturu regionu, kulturu daného oddělení či odvětví.

Kulturní rozdíly mohou zapříčinit neúspěch celé aliance, zvláště pak, když se partneři dostanou do sestupné spirály - nedorozumění, nedůvěra, zvyšování napětí, konflikt, rozpad.

Problémy způsobené rozdílnými kulturami zapříčiňující napětí a neshody v procesu řízení celé aliance můžeme rozdělit do tří hlavních kategorií.

Kategorie č. 1 - moment překvapení - podnik očekává od partnera stejný způsob fungování. V tomto případě ani jeden partner nepředvídá žádné problémy pramenící z rozdílných kultur a po projevení problémů dochází k nepříjemným situacím.

Kategorie č. 2 - ignorování kulturních rozdílů - partneři aliance ví o rozdílných přístupech vyplývajících z rozdílnosti kultur, ale snaží se je ignorovat.

Kategorie č. 3 - neschopnost řízení existujících rozdílů v kulturách partnerů - partneři si uvědomují vzájemné rozdíly a hledají způsob jak je vyřešit.

2. Kulturní rozdíly v rámci českého tržního prostředí.

Aktuální situace v agrobyznysu na českém trhu je předmětem výzkumu katedry řízení na Provozně ekonomické fakultě České zemědělské univerzity v Praze, který je financován z prostředků grantu Národní agentury pro zemědělský výzkum na téma: “ Vytváření strategických aliancí: nástroj řízení ke zvýšení konkurenceschopnosti českých zemědělských podniků”.

Je třeba hned z počátku vymezit hlavní rozdíl ve světovém a domácím - českém trendu procesu vývoje strategických aliancí. Zatímco v zahraničí vznikají strategické aliance především na mezinárodní úrovni, jako velká nadnárodní společenstva, v České republice jsou záměry a cíle strategických aliancí směřovány především na dosažení konkurenční výhody na vnitřním trhu. To samozřejmě souvisí s konkurenceschopností českých podnikatelských subjektů na evropském a světovém trhu a s atraktivitou českých zpracovatelských a zemědělských podniků ve vztahu k zahraničním investorům.

Strategická aliance v podmínkách českého tržního prostředí znamená většinou seskupení více podnikatelských subjektů založeném na principu dobrovolného vstupu do seskupení ze zájmu nebo na základě výběru partnerů podle určitých kritérií. Strategické aliance jsou většinou právně ošetřeny, nejčastěji formou akciové společnosti nebo družstva.

Hlavními odvětvími, kde je možné sledovat proces tvorby a dalšího vývoje strategických aliancí je především odvětví výroby pekárenských a mlýnských výrobků a odvětví zpracování mléka.

V průběhu procesu výzkumu vychází najevo značná nejistota a nechuť mnoha řídících pracovníků přerůstající až v strach z navazování spolupráce s ostatními konkurenčními podniky pramenící z nepřehledného a často nesolidního tržního prostředí způsobeném nekulturním, nezodpovědným a nespolehlivým jednáním některých podnikatelských subjektů.

3. Obecné problémy v řízení strategických aliancí

Mezi nejzávažnější problémy v řízení strategických aliancí patří:

· počáteční rozdělení lokálních trhů

· neschopnost specializace partnerů seskupení

· nespolehlivost a neprofesionalita řídících pracovníků

· délka trvání strategických aliancí

Již při zběžném analyzování příčin výše uvedených problémů, lze odhadnout, že rozdíly v podnikové kultuře jsou jednou z hlavních. Lpění řídících pracovníků na zavedených principech řízení, jejich neochota k jakýmkoli změnám, neochota aplikace poznatků strategického řízení a nepochopení základních myšlenek vzájemné spolupráce vede k těžkostem při rozdělování lokálních trhů v prvopočátcích fungování strategických aliancí, jejich neschopnosti specializovat se a vzdát se dílčích výhod ve prospěch druhého. Vážným problémem je pojetí myšlenky spolupráce jako využití konkurenční výhody na úkor druhých subjektů aliance namísto snahy o dosažení společné konkurenční výhody za předpokladu, že vítězem v tomto počínání se stávají všichni partneři aliance.

Z probíhajícího výzkumu vyplývá, že strategická aliance se někdy stává jakousi přestupní stanicí ve vývoji mezipodnikové spolupráce. Problémy v řízení aliancí, obava z nesolidního jednání a z nezodpovědnosti některých členů nutí nejsilnější partnery aliance k myšlenkám transformace daných seskupení na společnost se stoprocentním vlastnictvím. Je příznačné pro české podnikání, že hlavním důvodem k těmto transformačním podnětům je personální obsazení řídících funkcí v členských podnicích daného seskupení. Častá neschopnost vedoucích řídících pracovníků přizpůsobit se rychlým změnám na trhu, jejich zkostnatělost a nechuť se přizpůsobit novým efektivním způsobům řízení, způsobují problémy při společných jednáních a brzdí tak rozvoj daných seskupení.

Přehled použité literatury

1. Hall, W., 1995: Managing Cultures - Making Strategic Relationships Work. John Wiley & Sons, Chichester, West Sussex, England

1. Tichá, I., Šedivý, M., 1997: Partnerstvím ke zvýšení konkurenceschopnosti. Nový venkov, č.12, Praha, str. 13-16

2. Yoshino, M., Y., Rangan, S., U., 1995: Strategic Alliances: an Entrepreneurial Apprroach to Globalization. Harvard Business School Press, Boston, Massachussets, USA