ANALÝZA VÝSLEDKŮ PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ NA PEF

Statistical analysis of the outcomes of admission to the Faculty of Economics and Management

Libuše Svatošová, Bohumil Kába,

Anotace:

Příspěvek shrnuje a zobecňuje některé výsledky pětileté statistické analýzy (1994-98) hodnocení výsledků přijímacího uchazečů o studium na PEF. Zejména jde o popis vývojových tendencí počtu a struktury přihlášených, hodnocení jejich vstupních předpokladů , statistický popis výsledků v předmětech přijímací zkoušky a hodnocení vzájemného vztahu výsledků středoškolského studia a výsledků přijímací zkoušky.

Summary:

The purpose of this paper is to report on some issues of the five-year statistical analysis (1994-1998) of the admission exams results by the applicants for study at the Faculty of Farm Economics and Management. The paper is focused mainly in the estimation of future trends in the applicants¨ number and structures, assessment of their qualifications from the secondary schools, statistical description of the admission exam results and the evaluation of relationships between the secondary schools results and the results of admission exams.

Klíčová slova:

Přijímací řízení, statistická evaluace, středoškolské studijní výsledky, znalosti a schopnosti uchazečů o studium, hodnocení akademické úspěšnosti

Key words:

Admission procedure, statistical evaluation, secondary education results, knowledge and skills of applicants, evaluation of academic achievement

Úvod

Otázky forem a způsobů provádění přijímacího řízení na vysoké školy jsou velmi často diskutovány. Jde především o to, aby systém přijímacího řízení prověřil nejen znalosti uchazeče, ale též jeho schopnosti ke studiu.

Katedra statistiky ČZU v rámci vnitřních grantů provádí již od roku 1994 výzkum zaměřený na hodnocení přijímacích zkoušek. V tomto výzkumu jsme se až dosud jako první fází zabývali analýzou výsledků přijímací zkoušky na PEF a výsledků středoškolského studia v členění podle jednotlivých typů škol, popisem strukturálního členění studentů a dále hodnocením vzájemného vztahu výsledků přijímacích zkoušek s výsledky středoškolského studia. Druhou fází výzkumu by pak mělo být posouzení akademické úspěšnosti ( úspěšnosti studia na ČZU ve vztahu k výsledkům přijímacích zkoušek či k středoškolskému prospěchu ).

Forma přijímacího řízení byla ve sledovaných letech prakticky stabilní, přijímací zkoušky se konaly na inženýrské obory “Provoz a ekonomika”, “Informatika” a na obor “Podnikání a administrativa”. Prvním obligatorním předmětem zkoušky byla pro všechny obory PEF matematika. Jako druhý povinný předmět mohli v letech 1994-1996 uchazeči o studium na oborech inženýrského studia zvolit biologii nebo cizí jazyk, od roku 1997 pouze cizí jazyk, na oboru “Podnikání a administrativa ” pouze cizí jazyk.

Bodové hodnocení přijímacího řízení bylo v letech 1994 -1997 následující :

Průměrný prospěch na střední škole ..........................max. 30 bodů

Průměrný prospěch u maturity ....................................max. 30 bodů

Matematika ..............................................................max. 80 bodů

II. předmět .................................................................max. 60 bodů

Celkem mohl tedy uchazeč dosáhnout 200 bodů.

Pro vykonání zkoušky byly na všech oborech stanoveny stejné podmínky :

Matematika - dosažení více než 25 bodů

II. předmět - dosažení více než 30 bodů.

Pokud uchazeč dosáhl méně bodů, než byly stanovené limity, bylo mu sděleno, že přijímací zkoušku nevykonal.

V roce 1998 došlo k úpravě bodové stupnice. Maximální dosažený počet bodů byl 100 v následující struktuře:

Průměrný prospěch na střední škole ..........................max. 10 bodů

Průměrný prospěch u maturity ....................................max. 10 bodů

Matematika ..............................................................max. 45 bodů

Jazyk .................................................................max. 35 bodů

Podmínky pro vykonání zkoušky :

Matematika - dosažení více než 17 bodů

II. předmět - dosažení více než 20 bodů.

Diskuse výsledků

l. Hodnocení přijímacích zkoušek

Zájem o studium na PEF se od roku 1994 neustále zvyšuje, jak dokumentují tyto zaregistrované počty přihlášek:

rok 1994 - 1470 uchazečů

rok 1995 - 3010 uchazečů

rok 1996 - 5090 uchazečů

rok 1997 - 5500 uchazečů

rok 1998 - 6173 uchazeči

Tradičně největší zájem je o studium na oboru Provoz a ekonomika. V průběhu sledovaného období došlo k nárůstu zájmu o obor Informatika a k mírnému poklesu zájmu o bakalářský obor Podnikání a administrativa . V roce 1998 , kdy byl obor Podnikání a administrativa koncipován jako pětileté inženýrské studium, došlo i zde ke zvýšení ke zvýšení zájmu uchazečů o studium na tomto oboru na úkor oboru Provoz a ekonomika.

Tab. 1

Podíl přihlášených uchazečů na jednotlivé obory (%)

Největší podíl uchazečů o studium tvoří absolventi gymnázií a dále obchodních akademií . Podíl absolventů ostatních škol (zejména středních zemědělských) je výrazně nižší (méně než 10%). Výjimku tvoří obor Informatika, na který se hlásí poměrně velký počet absolventů středních průmyslových škol (cca 25%).

Z hlediska regionálního nejvyšší podíl tvoří uchazeči z Prahy a Středočeského kraje , nejnižší podíl tvoří uchazeči z moravských krajů a Západočeského kraje, tedy z krajů, kde je rovněž možnost univerzitního studia ve stejném či podobném oboru.

Hodnotíme-li strukturu přihlášených uchazečů z hlediska pohlaví, lze konstatovat, že na oboru Informatika převažují muži (rok 1997 -80%, rok 1998 - 68%), na oboru Provoz a ekonomika převažují mírně ženy (rok 1997 - 55%, rok 1998 - 60%). Vyšší převaha žen je na oboru Podnikání a administrativa (rok 1997 -59%, rok 1998 - 65%).

.

Výsledky přijímacích zkoušek měly ve sledovaném období mírně se zlepšující tendenci. Výsledky u II. předmětu přijímací zkoušky , většinou cizího jazyka, byly poměrně vyrovnané, výsledky testu z matematiky vykazovaly vyšší variabilitu.

Analýza se dále zaměřila na posouzení otázky, zda typ absolvované střední školy ovlivňuje úspěšnost v přijímacím řízení. Jako nejúspěšnější byli na všech oborech absolventi gymnázií (55- 75%). Druhou nejúspěšnější skupinou byli absolventi obchodních akademií (zhruba 50%-ní úspěšnost). U této skupiny dochází ve sledovaných letech ke zvýšení procenta úspěšnosti. Nízká úspěšnost je ve všech sledovaných letech u absolventů středních zemědělských škol.

Tab.2 Pořadí úspěšnosti dle typu absolvované střední školy

(přijímací řízení roku 1997)

Statistické analýzy opakovaně naznačily, že intenzita závislosti mezi výsledky středoškolského studia a výsledky přijímací zkoušky může být hodnocena pouze jako slabá, avšak signifikantní. Proto fakulta považuje výše zmíněné započtení výsledků středoškolského studia do celkového hodnocení za účelné, neboť dosavadní pedagogické zkušenosti ukazují, že středoškolský prospěch podává o potencionálním vysokoškolském studentovi relevantní informaci.

2. Hodnocení úspěšnosti akademického studia

Pro hodnocení akademické úspěšnosti studia na ČZU byl použit soubor absolventů oboru Informatika v roce 1998. Jednalo se o poměrně malý soubor (20 studentů). U těchto studentů byly sledovány výsledky středoškolského studia, typ absolvované střední školy, vzdělání rodičů, zda student žije v úplné rodině, výsledky přijímací zkoušky na ČZU a dále pak prospěch v jednotlivých předmětech na ČZU a výsledky státní zkoušky.

V hodnoceném souboru bylo 35% absolventů gymnázií, 35% absolventů středních zemědělských škol, 20% absolventů obchodních akademií a 10% absolventů středních průmyslových škol. Průměrný prospěch na střední škole a následně na vysoké škole je uveden v tabulce č.3.

Tab.č.3

Průměrný prospěch na střední a vysoké škole podle typu absolvované střední školy

V další fázi analýzy byly pak sledovány vzájemné závislosti mezi vstupními ukazateli (prospěch na střední škole a výsledky přijímacích zkoušek) a výstupními ukazateli ( prospěch na vysoké škole) a dále vzájemné vztahy mezi výsledky v profilových předmětech oboru Informatika. V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty koeficientu korelace pro jednotlivé vztahy, které budou dále diskutovány :

Tab.č.4

Hodnoty koeficientu korelace

Vysv.: EKO-předměty - Obecná ekonomie, Ekonometrie, Ekonomika agrárního sektoru INFO-předměty - Programování, Operační systémy, Databázové systémy, Systémové

inženýrství,Prostředky DTP

STAT-předměty - Teorie pravděpodobnosti, Matematická statistika

KOSA-předměty - SW aplikace, Systémová analýza a modelování,Metody OV

AF-předměty - Živočišná výroba I a II, Základy biologie rostlin, Základy produkce rostlinné

Z uvedených vztahů lze vyvodit několik závěrů:

· prospěch na střední škole neovlivňuje příliš výsledek přijímací zkoušky - toto lze vysvětlit nestejnou náplní výuky jednotlivých typů středních škol a patrně i různou úrovní hodnocení

· prospěch na střední škole má však vliv na výsledky studia zejména v prvních dvou ročnících na vysoké škole, tzn, že student, který se systematicky připravoval na střední škole je schopen rychlejší adaptace na styl vysokoškolského studia

· výsledky přijímací zkoušky z matematiky poměrně silně korelují s výsledky v profilových předmětech oboru INFO (zejména matematika, předměty operační a systémové analýzy)

· výsledky z matematiky z I. ročníku vysoké školy opět vykazují poměrně silnou korelaci s výsledky v profilových předmětech oboru

· v tomto souboru se příliš neprojevil vliv vzdělání rodičů na výsledky studia jak na střední tak na vysoké škole

· při rozdělení souboru podle absolvované střední školy se jako nejsilnější projevila závislost mezi výsledky na střední škole a výsledky na vysoké škole u souboru absolventů středních zemědělských škol, naopak jako slabší lze tuto závislost hodnotit u absolventů gymnázií.

· středně silná závislost mezi průměrem studia na vysoké škole a výsledkem státní závěrečné zkoušky a poměrně nízká závislost mezi průměrem studia na vysoké škole a hodnocením diplomové práce může svědčit o dobrém celkovém přehledu studentů a jejich orientaci v oboru, ale rovněž může svádět k domněnce o mírnosti hodnocení ( v souboru 20 sledovaných absolventů mělo 18 studentů z diplomové práce známku výborně a dva známku velmi dobře).

Celkově lze konstatovat, že jak výsledky na střední škole, tak zejména výsledky přijímacích zkoušek jsou dobrým prediktorem akademické úspěšnosti studenta a že zahrnutí výsledků ze střední školy do hodnocení přijímacího řízení a vyšší bodový podíl pro zkoušku z matematiky v přijímacím řízení je oprávněné.

Literatura:

Kába B., Svatošová L. : Statistická analýza výsledků přijímacího řízení na PEF, závěrečné zpravy vnitřních grantů PEF, PEF ČZU Praha, 1994 - 1997