Čtyřkoalice žádá jednání o družstevních podílech

Čtyřkoalice vyzývá k vyřešení problému stále nevyplacených družstevních podílů a preferuje přitom převedení pohledávek vlastníků vypočítaných na počátku 90. let na cenné papíry. O náhradách za združstevněný majetek zatím ve zdlouhavých řízeních rozhodují soudy, veškeré pokusy zajistit jejich snadnější dostupnost selhaly na rozdílných postojích politických stran a obavě, že by družstva neunesla finanční nároky vlastníků. Unionisté a lidovci v čele se svými předáky Hanou Marvanovou a Cyrilem Svobodou se nyní obracejí na premiéra Miloše Zemana, ministra zemědělství Jana Fencla a předsedu sněmovny a ODS Václava Klause a požádali o podporu dokonce prezidenta republiky Václava Havla. Znovu by se mělo zvažovat vydání cenných papírů ve prospěch vlastníků - ti by postupně od Pozemkového fondu, tedy od státu, dostávali přiznané peníze. Ty by fond rovněž postupně a s jistým časovým odkladem vymáhal od družstev. Před měsícem stejný projekt, za kterým stála část pravice, zkrachoval na neochotě občanské demokracie podpořit vydání státních dluhopisů za 5 miliard korun a přispět tak k prohloubení kritizovaného státního dluhu. Přitom se na prosazení uvedeného modelu dlouhou dobu podílel předseda poslanců ODS Vlastimil Tlustý. Bez 5 miliard korun podle převažujícího mínění sněmovny nelze s emisí cenných papírů pro možná až 300 tisíc lidí začít, protože Pozemkový fond nemá nezbytné finanční prostředky.

Nový konkrétní návrh zatím neexistuje a podle Svobody jde především o pokus vyvolat další kolo jednání. V případě úspěchu by problém mohl do voleb zmizet. Lidovecký šéf tvrdí, že prostředky je možné kombinovat z více zdrojů a s odkazem na ekonomické experty čtyřkoalice odmítá názory, že Pozemkový fond je bez peněz. Zcela jiný pohled má předseda sněmovního zemědělského výboru Jaroslav Palas (ČSSD), který se obává odčerpání peněz fondu mimo zemědělství. Vydání cenných papírů vlastníkům je prý bez zvýšení státního dluhu nemožné. Navíc by bylo z počátku zapotřebí ne 5, ale 7 miliard korun a vláda je - podotýkají lidovci - více než opatrná. Podle Palasova názoru se politické strany dokáží dohodnout pouze na dílčím řešení. V jeho výboru se už připravuje návrh, jak zvýšit motivaci družstev k vypořádání transformačních závazků. Z iniciativy ČSSD se uvažuje o daňovém zvýhodnění, hodnotu vydaného majetku by si odečítala z daňového základu. Zatím není jasné, zda by nárok na úlevu získala jen družstva, která se vypořádávají dobrovolně, nebo i ta, kterým to přikáže soud. ČSSD také usiluje, aby se vyplácely nejen peníze, ale vydávaly rovněž hospodářské budovy, stroje či dobytek. Vlastníci podílů mají převážně zájem o hotovost a při svých požadavcích, které levice pokládá za nepřijatelné, připomínají známé heslo lidovců: "Co bylo ukradeno, musí být také vráceno." Mezi komunisty se naopak ozývají hlasy, aby se do vztahů mezi družstvy a vlastníky žádným zákonem nezasahovalo. Jinak může dojít k vyvolání nové vlny požadavků osob, se kterými se družstva už nějakým způsobem vyrovnala.