Životní prostředí patří k prioritám

Devastace krajiny v minulosti je současnou noční můrou Moravskoslezského kraje

Vlastní regionální ekologická politika dosud schází, příslušný dokument bude teprve vypracován.

Takřka po dvě století se na severní Moravě a ve Slezsku rozvíjel zejména těžký průmysl. Logický vývoj kraje vycházel z bohatého naleziště černého, koksovatelného uhlí a z potřeby využívat ho také v samotném místě dobývání. Uplatňované technologie měly daleko k ekologickým zásadám, jak je dnes vnímáme a respektujeme. Výsledkem dvousetleté intenzívní průmyslové velkovýroby je nebývalý rozsah devastace krajiny a znečištění životního prostředí.

"Staré ekologické zátěže zůstávají největší hrozbou regionu," potvrzuje ředitel Územního odboru Ministerstva životního prostředí v Ostravě Roman Haluza. "Zatímco se v posledních deseti letech podařilo díky masívním ekologickým investicím a v důsledku útlumu výrazně zredukovat negativní dopady velkého průmyslu a zemědělské velkovýroby na krajinu a přírodu, dluhy minulosti v podobě silně kontaminovaných území bývalých šachet, koksoven, hutí a chemických závodů zůstaly stálou hrozbou," dodává Haluza.

Nejpostiženějšími místy jsou samotné město Ostrava, Karvinsko, Třinecko, Bohumín. Naopak zlepšení je patrné v převážně zemědělských okresech kraje, také v důsledku omezení intenzívní zemědělské velkovýroby. Podle dostupných statistických údajů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) zahrnujících rovněž Vsetínsko, poklesly emise tuhých látek do ovzduší proti roku 1994 téměř devětkrát, o dvě třetiny se snížily emise oxidu siřičitého, k redukci téměř o polovinu došlo u oxidů dusíku nebo CO. Monitorovací stanice ČHMÚ zaznamenaly rovněž výrazný pokles imisní zátěže prašným aerosolem, oxidy dusíku i síry. Výrazné zlepšení je patrné na vodních tocích moravskoslezského regionu díky dokončení výstavby moderních čistíren odpadních vod u všech větších měst.

Pozvolný odklon od těžkého průmyslu má pozitivní dopad na celé životní prostředí, byť k řešení zůstávají hříchy minulosti, umocněné počáteční privatizací některých firem, kdy se ekologické aspekty dosti přehlížely.

V havarijní stav například přerostla v posledním roce situace na pozemcích bývalé firmy Ostramo, nyní v majetku společnosti Transkorekta. "Majitelé nemají peníze na to, aby odčerpávali a čistili zaolejované dešťové vody, které se po výtoku z nefunkční kanalizace hromadí v kolejišti tohoto areálu," specifikuje současný stav vedoucí pracovník komise Magistrátu města Ostravy Vítězslav Dobeš. "Nebezpečí, že při případných dešťových přívalech znečištěné vody přetečou do nedalekého potoka a z něho do řeky Odry, což by přineslo mezinárodní problém, nelze vyloučit," dodává Dobeš. Podobná situace zraje v areálu bývalých hrušovských chemických závodů. Problémem zůstávají nekontrolovatelné výrony metanu. Pocházejí ze starých důlních děl počátků těžby, které nejsou zaneseny v žádných mapách, a nedají se tedy účelově odvětrávat.

Novým fenoménem je rychle rostoucí automobilová doprava, respektive růst znečištění výfukovými plyny. Kraj se bude muset rovněž vážně zabývat znečištěním povrchových vod malými zdroji, které nejsou dosud vybaveny účinnými čističkami. "Máme zatím jen obecné vize ekologické politiky, přesnější programové zaměření se bude teprve připravovat," zhodnotil možnosti vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství krajského úřadu Moravskoslezského kraje Hynek Orság.