Příprava českého zemědělství na vstup do EU si vyžádá 80 mld. Kč

Přes 80 miliard korun vyžaduje příprava zemědělství na vstup do Evropské unie a pro dosažení konkurenceschopnosti. Z toho asi 41 miliard Kč jsou nároky na státní rozpočet, neboť je třeba přijmout opatření v legislativě a vybudovat řadu institucí. Dalších zhruba 42 miliard by mělo stát spotřebitele sbližování cenových hladin zemědělské produkce. Na tiskové konferenci to dnes řekl prezident Agrární komory Václav Hlaváček. Uvedená čísla jsou z vládní koncepce agrární politiky. Pokud jde o institucionální zázemí, je podle Hlaváčka nedostatečná státní podpora odbytových organizací, chybí plnohodnotný Státní zemědělský intervenční fond a stále není vytvořena také platební agentura, která by zajišťovala rozdělování prostředků z fondů EU. V předvstupním období zatím stát na agrární politiku neuvolňoval peníze tak jak měl, tedy přibližně 22 miliard korun ročně, uvedl Hlaváček. "Byla uvolněna v podstatě polovina těchto prostředků," dodal. Uvedených 42 miliard korun, které by měli vydat spotřebitelé, představuje podle Hlaváčka rozdíl mezi hladinou farmářských cen na trhu ČR a EU. Jestliže se ceny nebudou pozvolna zvyšovat, čeká spotřebitele po vstupu cenový šok, doplnil. Cenová úroveň je mezi ČR a EU vyrovnaná u vstupů do odvětví, v tuzemsku však zaostávají mzdy. "Zemědělci produkci neprodávají, ale rozdávají, což se líbí vládě, která má nízkou inflaci," řekl. Podle Hlaváčka je k vytvoření rovnocenných podnikatelských podmínek třeba zrušit vydávání neautomatických licencí na vývoz agrárních komodit, dále liberalizovat agrární obchod s EU zejména sbližováním celních sazeb a nezvyšovat DPH u zemědělských výrobků. Stát by měl dále jednáním s WTO dosáhnout lepší podmínky vstupu českých produktů na světové trhy a přijmout zákon o zřízení marketingového fondu na podporu odbytu zemědělských výrobků a potravin. Komora má také obavy o vykoupení zemědělské půdy pro spekulativní účely, čemuž je nutné bránit, uzavřel.