Evropská integrace č. 6/2001

EVROPSKÁ INTEGRACE

OVOCNÁŘSTVÍ - VINOHRADNICTVÍ - ZELINÁŘSTVÍ - BRAMBORÁŘSTVÍ

OKRASNÉ ZAHRADNICTVÍ - VČELAŘSTVÍ - HEDVÁBNICTVÍ

ČERSTVÉ A ZPRACOVANÉ VÝROBKY - VINAŘSTVÍ

ODBYTOVÉ ORGANIZACE VÝROBCŮ A JEJICH SDRUŽENÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ

Ročník : 5 Číslo : 6 17.1.2001

Úvodní slovo ministra zemědělství Ing. Jana Fencla

na Ovocnářských dnech v Hradci Králové dne 16. 1. 2001

Vážení přátelé, dámy a pánové,

Dovolte mi abych vyjádřil svou radost ze setkání s tak velkým počtem ovocnářů a ovocnářských odborníků naší republiky. Rád bych vás ujistil, že Ministerstvo zemědělství dění v ovocnářském sektoru, jeho problémy a jeho potřeby pečlivě sleduje. Poctivě se snažíme ve všech zásadních otázkách, které se týkají sektoru ovoce, spolupracovat s vašimi představiteli, zejména pak s předsedou Ovocnářské unie panem Jaroslavem Muškou, tajemníkem unie Ing. Martinem Ludvíkem, ale i s dalšími ovocnáři a odborníky. Zvolené téma “Cesta zemědělství České republiky do Evropské unie” je oblast velmi obsáhlá, proto mi dovolte, abych z této problematiky vybral jen podstatné záležitosti, především pak ty, které se přímo týkají ovocnářů a daného sektoru.

Na cestě našeho zemědělství do EU se nám podařilo udělat velký kus práce. Má slova potvrzuje Pravidelná zpráva Evropské komise za rok 2000, která je pro oblast zemědělství positivní a neobsahuje výtky zásadního charakteru. Nedostatky, na které Zpráva upozorňuje, jsou střednědobého charakteru, víme o nich a jejich odstranění již máme zakotveno v příslušných dokumentech. Zpráva, mezi jinými, kladně hodnotí zřízení Státního zemědělského intervenčního fondu, jako nastupující organizace Státního fondu tržní regulace, která v této nové podobě odpovídá obdobným institucím v EU. Aktuálně se Fond zaměřuje na citlivé položky všeobecného zemědělství, ale plánujeme, v rámci docílení plné kompatibility s EU, také organizační začlenění sektoru ovoce a zeleniny do rámce SZIFu. Naši ovocnáři tak budou moci v budoucnu počítat s intervencemi, obvyklými v ovocnářství EU, jako je např. stahování neprodaného ovoce z trhu a vyplácení kompenzací za tyto objemy.

Významný posun vpřed pro nás znamená tzv. dvounulová varianta, která již více než půl roku pomáhá liberalizovat vzájemný obchod EU a ČR. U vybraných komodit došlo na obou stranách k odbourání dovozních cel, u dalších k odstranění vývozních subvencí ze strany EU. Byly dohodnuty koncese pro dovoz a vývoz méně citlivých zemědělských výrobků ve formě zrušení jejich cel, což se týká také některých položek ovoce a zeleniny. Do liberalizace se nepodařilo prosadit jablka a tzv. jižní ovoce. Z naší iniciativy do ní ale patří nové oboustranné koncese např. pro jablečné šťávy a u dalších komodit, jako je např. drobné ovoce a ostatní ovocné šťávy jsme vyjednali zlepšení odbytových podmínek. Bohužel je ale nutno poznamenat, že EU nebyla schopna legislativně dostát svým závazkům, vyplývajícím z provedené liberalizace, dříve než 7.11. loňského roku se zpětnou platností k datu jejího zahájení (1.7. 2000). Tato prodleva přinesla určité obtíže, protože exportéři, v tomto případě bobulového ovoce a višní, musí složitě usilovat o navrácení cla.

Spotřeba ovoce od roku 1989 stále mírně stoupá a v současné době se pohybuje na úrovni 75 kg na osobu a rok. V porovnání se stejným ukazatelem v zemích EU je však stále nízká, protože zde průměr dosahuje 110 - 116 kg. Abychom umožnili i našemu spotřebiteli výběr z co nejširšího sortimentu, mnoho druhů ovoce dovážíme. Nejvýznamnějšími komoditami dovozu jsou tradičně banány, pomeranče a mandarinky, dále jsou to ovocné šťávy, skořápkové ovoce a konzervované ovoce. Země EU se na celkovém dovozu podílejí již 56%, zatímco podíl zemí CEFTA se snižuje a je nyní pouze pětiprocentní. Naopak naše vývozy směřují z celých 94% do EU, významnými komoditami jsou rybíz, višně, jablka, jablečná šťáva a jablečný koncentrát, džemy a zavařeniny. Celková bilance zahraničního obchodu s čerstvým ovocem a produkty je stále vysoce pasivní a záporné saldo se z hmotnostního hlediska stále zvyšuje. Odhad deficitu za rok 2000 je kolem 250 tisíc tun ovoce v hodnotě přes 5 mld Kč. Při této příležitosti bych chtěl zdůraznit důležitost podpory prodeje a spotřeby u těch komodit, které jsme schopni vyprodukovat. Naší úlohou je přesvědčit spotřebitele, aby tam, kde je to možné, upřednostňoval ovoce a vlastně veškeré potraviny, tuzemského původu. Kvalita je rozhodně po všech stránkách srovnatelná a dovozy by zde měly hrát pouze funkci doplňku sortimentu.

Od ledna 2000 existují tři předvstupní nástroje pro pomoc kandidátským zemím ve střední Evropě a pro jejich přípravu na vstup do EU financované Evropským společenstvím: programy PHARE, ISPA a SAPARD. Právě program SAPARD je po mnoha prodlevách, především administrativního charakteru, téměř připraven ke spuštění a již na něj netrpělivě čekají jak zemědělci, tak ovocnáři. Na provoz programu je, za splnění podmínky spolufinancování, ročně vyčleněna částka asi 800 milionů korun. Problém ovocnářství, se kterým by mohly finance z tohoto programu významně pomoci, je nedostatek kvalitních skladovacích prostor. V EU je 60 - 90% skladovacích kapacit s řízenou atmosférou nebo s atmosférou se sníženým obsahem kyslíku (ULO, angl. Ultra Low Oxygen - snížený obsah kyslíku), zatímco u nás je to jen necelá třetina. Zbytek je uskladněn v provizorních či větraných skladech. Kladně proto hodnotím snahy našich ovocnářů, majitelů ovocných skladů, tyto sklady modernizovat, aniž by na tuto činnost doposud dostávali jakoukoliv podporu. Program SAPARD ve své první prioritě Zvyšování konkurenceschopnosti zemědělství a potravinářství, je na tuto pomoc přímo zaměřen. Předložit lze projekty na modernizaci skladovacích kapacit pro ovoce a zeleninu (s výjimkou tropického ovoce a hroznového vína), včetně rekonstrukce a výstavby expedičních zařízení. Projekty je nutné zaměřit na zlepšení skladování, zavádění hygienických standardů při skladování a na volbu technologie skladování šetrnou k životnímu prostředí. Cílem je zlepšit výslednou kvalitu ovoce a zeleniny, zvýšit přidanou hodnotu produkce a zlepšit postavení prvovýrobců na trhu. Prvovýrobci ovoce a zeleniny též mohou předkládat projekty zaměřené na zpracování a prodej regionálních a ekologických produktů. Zajištění kvalitních skladovacích prostor umožňuje rozšířit nabídku do větší části roku mimo hlavní sezónu a vychází tak vstříc poptávce trhu a tak věřím, že program dokážete plně využít.

Zemědělství je také jednou z priorit programu Phare, který poskytuje podporu předvstupním aktivitám zaměřeným na vstup do EU a přijetí Společné zemědělské politiky. V loňském roce byly uskutečněny dva projekty, které měly vztah k pěstování ovoce a zeleniny. Jedním byl projekt expertní pomoci při zakládání marketingových organizací, ve značné části zaměřený právě na producenty ovoce a zeleniny. V rámci druhého projektu program významně přispěl k vybudování informačního systému marketingové organizace producentů ovoce a zeleniny, konkrétně dodáním výpočetní techniky.

Při každém setkání se zástupci prvovýroby apeluji na jejich jednotu a spolčování v odbytová družstva. Jednotlivci dnes na trhu nemají příliš velké šance - jedinou možnou cestou je koncentrace na straně nabídky, tj. vytváření odbytových organizací výrobců. Vy jste byli v tomto směru průkopníky, máte již řadu zkušeností a v porovnání s ostatními odvětvími je potěšující, že současná organizovanost prvovýrobců ovoce je téměř 40%. Vaše odbytové organizace jako je CZ-FRUIT, která pracuje již tři roky a prezentuje třetinu produkce ovoce v ČR, dále ZN-FRUIT nebo JIHOFRUKT mohou být vzorem jak zvyšovat a posilovat jednotu na straně nabídky. Ministerstvo zemědělství vznik a činnost odbytových organizací výrobců již druhým rokem podporuje v rámci Podpůrného programu 10 a právě sektor ovoce a zeleniny z této částky vyčerpává významný podíl. V roce 1999 šlo z celkové částky 5,2 mil Kč ovocnářům a zelinářům 3,5 mil Kč. V roce 2000 to bylo 4,7 mil Kč, z celkové částky 11,6 mil Kč. V tomto roce je na podpůrný program 10, rozšířený o podtitul na podporu odbytových komoditních center, vyčleněno 80 miliónů korun.

Nyní bych uvedl další podpůrné programy,které jsou určeny na podporu ovocnářství v České republice :

Podpora výzkumu - v roce 2000 byla 9,5 mil. Kč. Na udržování genofondu MZe každoročně přispívá přibližně 3 mil. Kč. Výzkumné projekty jsou zaměřeny na velice aktuální potřeby praktických ovocnářů, jako např. inovace pěstitelských systémů hrušní a třešní, optimalizace ochrany proti chorobám a škůdcům a vývoj metod biologické a integrované ochrany ovocných dřevin. Stejně významné jsou však i projekty na získání a využití genetických mechanizmů na výběr rezistentních genotypů k hlavním hospodářsky významným chorobám a jejich využití v procesu šlechtění.

Při této příležitosti bych nechtěl opomenout letošní významné výročí 50-ti let založení Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského v Holovousích, který má na vysoké odborné úrovni našeho ovocnářství značný podíl a který si za dobu své existence vydobyl uznání nejen doma, ale i ve světě. Jsem velice rád, že se podařilo tuto výzkumnou činnost udržet.

Podpora šlechtění - v roce 2000 přispělo MZe na šlechtění, testování a zkoušení nových odrůd ovocných dřevin v zahraničí částkou 7,2 mil. Kč. Z podpůrného programu “Speciální poradenství pro rostlinnou výrobu” bylo 1,3 miliony korun spolufinancováno tolik potřebné zveřejňování výsledků odrůdových zkoušek a pořádání odborných výstav, seminářů a školení pro pěstitelskou a zahradnickou veřejnost.

Podpora obnovy sadů - zavedením dotačního titulu na obnovu sadů se od roku 1995 evidentně zpomalilo snižování výměry plodných intenzivních ovocných sadů. V roce 2000 směřovalo na obnovu sadů celkem 44,7 mil. Kč. Částkou 77 tis. Kč na l ha tak bylo v loňském roce podpořeno vysázení 581 ha ovocných sadů. Od roku 1995, kdy byla obnova ovocných sadů zařazena do podpůrného programu 1.C., bylo částkou 181 mil. Kč obnoveno celkem 3148 ha ovocných sadů. Přesto jsem si vědom, že jsou tato čísla nedostačující, protože k udržení příznivé věkové struktury a výše produkce ovoce je nezbytné každý rok vysázet cca 800 - 1000 ha sadů.

V rámci programu “Podpora ozdravování polních a speciálních plodin” bylo v roce 2000 pro komoditu ovoce uvolněno na biologickou ochranu cca 113 tis. Kč, na částečnou úhradu nákladů na činnost v prostorových a technických izolátech 3.7 mil. Kč a na výsadbu prostorových izolátů 4,6 mil. Kč.

Všechny výše zmíněné podpůrné programy jsou navrženy s drobnými změnami i pro letošní rok a rozšířili jsme je o nový titul “Podpora vybudování kapkové závlahy v ovocných sadech, chmelnicích a vinicích” se sazbou do 60 tis. Kč na l ha vybudované kapkové závlahy. Vedle přímých podpor mohou ovocnáři čerpat také z programů PGRLF.

Rok 2000 začal pro zemědělce příznivě, ale jeho průběh byl poznamenán nejrůznějšími přírodními rozmary; záplavy, velké sucho, bouře a krupobití, chladné a deštivé léto; to vše přineslo miliardové ztráty. V sektoru ovoce se nepříznivé podmínky nejvíce projevily na, v důsledku sucha, neujatém podnožovém materiálu ve školkách a na části intenzivních sadů, které utrpěly velmi vážné škody krupobitím. Počasí také urychlilo asi o tři týdny vegetaci, což způsobilo vážné odbytové potíže, protože obchodníci a zpracovatelé nebyli včas a plně připraveni. Celkový výsledek sektoru ovoce za celou republiku ale nelze hodnotit špatně. Úroda jablek v intenzivních sadech byla rekordní za posledních 8 let (195 389 tun), vysoká úroda byla u višní (9 307 tun), velmi dobrých sklizní bylo docíleno u hrušní (2 923 tun), třešní (2 851 tun) a broskví (10 197 tun).

Celý zpracovatelský průmysl se v poslední dekádě potýká se řadou těžkostí a problémů. Výjimkou není ani situace v konzervárensko-lihovarském průmyslu, který kdysi plnil významnou úlohu zpracování přebytků z nadúrody ovoce a který je v posledních letech v hlubokém útlumu. Výsledkem je redukce bývalých 80 výrobních jednotek (podniků, závodů, provozů) plošně rozmístěných po celém území republiky na stávajících 7 společností nacházejících se především na Moravě, z nichž jedna představuje cca 80 % výroby a prodeje. Zpracování ovoce se stabilizovalo na šesti až osmi tisících tunách ročně, jde především o drobné bobuloviny, peckoviny, jádroviny ale i o hrozny révy vinné. Největší podíl zpracovávaného ovoce představují průmyslová jablka, která představují v závislosti na výši úrody roční finanční objem 72 až 420 mil. Kč. Konzervárenský průmysl má svoje specifické problémy : je to v prvé řadě potřeba vysokých objemů finančních zdrojů na nákup ovoce, především průmyslových jablek na lisování. V krátkém období 3 kalendářních měsíců musí potravinářské podniky nakoupit surovinu a zaplatit pěstitelům, ale výrobky z ovoce realizují v obchodní síti až do příští sezóny. S tím souvisí i relativní nedostupnost finančních zdrojů u bank. Za druhé jsou to neúměrně tvrdé obchodní podmínky ze strany obchodníků, především zahraničních obchodních potravinářských řetězců, které mají 60 až 90 denní lhůty splatnosti, různé mimořádné poplatky za prodej, bonusy za prodané množství, tlak na neustálé snižování cen výrobků, nemožnost změny ceny výrobků v období několika měsíců atd.

Před vstupem do Evropské unie je nutné zajistit konkurenceschopnost našeho ovocnářství, proto v krátkosti shrnu hlavní úkoly, které nás čekají a na jejichž řešení, jak jsem postupně uvedl, již pracujeme :

· bezpodmínečně je potřebné využít v předvstupním období státních podpor k obnově sadů, tak aby byla zajištěna alespoň jejich prostá obnova.

· ovocnictví by se mělo zaměřovat na trh a to již při realizaci odrůdové skladby nových výsadeb. Počty odrůd v nově vysazovaných sadech jsou totiž v porovnání s ostatním světem příliš velké.

· stejným směrem by se měla zaměřit kvalita vyrobeného zboží. Ovocnáři na celém světě ví, že nejchutnější a nejprodávanější jablka jsou ta, která mají příčný průměr 75 až 85 mm a k docílení takového ovoce by měla být zacílena veškerá agrotechnika v sadech.

· dosud málo jsou v porovnání s ovocnářskými státy EU v našich sadech uplatňovány závlahy a probírky plůdků.

Na závěr chci ještě ocenit snahu o integrovanou produkci ovoce Výzkumným ústavem ovocnářským a Svazem pro integrované systémy výroby ovoce Ovocnářské unie ČR, přestože tyto subjekty nečerpají dotace, tak jak je zvykem u jejich kolegů v EU. Potenciál k uplatnění plodů naší práce v EU máme, je jen v našich rukou jak s ním naložíme. Dovolte mi, abych zakončil své vystoupení pozdravem, kterým pravidelně uzavíráte Váš čtrnáctidenník “Marketing ovoce” : “Ať se dílo daří” !

Oficiální text projevu ministra zemědělství Ing. Jana Fencla poskytlo tiskové oddělení MZe ČR

__________________________________________________________________________

Evropská integrace - Ovocnářství, vinohradnictví, zelinářství, bramborářství, okrasné zahradnictví, včelařství, hedvábnictví, čerstvé a zpracované výrobky, vinařství. Odbytové organizace výrobců a jejich sdružení v zemědělství. - Informační oběžník

Vydává: Pracovní skupina pro ovoce, zeleninu, okrasné rostliny, brambory, včely, bource morušového a odbytové organizace výrobců v zemědělství a Pracovní skupina pro víno, Odbor evropské integrace, MZeČR, Těšnov 17, 117 05 Praha 1

Redakce : Ing. Jaroslav Zíka, tel. 02/21812933, fax 02/21812958, e-mail zika@mze.cz

Ing. Renata Kocianová, tel. 02/21812278, fax 02/21812958, e-mail kocianova@mze.cz

Pro vnitřní potřebu Pracovní skupiny pro ovoce, zeleninu, okrasné rostliny, brambory, včely, bource morušového a odbytové organizace výrobců v zemědělství, Pracovní skupiny pro víno a další zájemce