Regiony zemědělcům pomoci nemohou

Na dotazy HN odpovídá Vojtěch Jurčík, člen Rady Zlínského kraje zodpovědný za zemědělství

OTÁZKA: Co je důvodem malé rozhodovací pravomoci krajů?

Důvody této slabiny všech krajů, našeho Zlínského nevyjímaje, jsou dva. Jednak podoba současného zákona, který krajům velký prostor v této oblasti nedává, jednak - a to zejména, že kraje v současné době nedisponují vlastními rozpočty. Tudíž nemohou rozhodovat o dotacích a ovlivnit tak například zemědělskou produkci. Bez financí zkrátka nemůžeme přímo působit na zemědělskou politiku v kraji. Neexistují nástroje, jak určité formy zemědělství podpořit. Je to trochu paradoxní situace, protože zákon nám zároveň ukládá, abychom se o tyto oblasti starali.

V krajích navíc stále existují okresní zemědělské agentury, které jsou financovány Ministerstvem zemědělství a vykonávají část jeho pravomocí v zemědělské politice. Rozhodně musí být vyvíjen tlak na převod jejich kompetencí na kraje. Pokud se tak nestane, bude kraj i nadále disponovat minimem pravomocí.

OTÁZKA: Snaží se představitelé jednotlivých krajů tuto situaci nějakým způsobem řešit?

Tyto problémy pochopitelně netíží jen Zlínský kraj, ale také všechny ostatní regiony. Společně hledáme cesty, jak tuto situaci napravit. Jednou z nich by mohlo být ustavení asociace krajů, v jejímž rámci jsou ustavovány sekce dle jednotlivých odborností. Rozhodujícím momentem zřejmě bude společný tlak hejtmanů všech krajů na vládu a Parlament, aby byla reforma veřejné správy v co nejkratším možném čase dokončena. Kraje zřejmě využijí také své zákonodárné iniciativy a budou se snažit, aby se jednotlivé kroky reformy co nejdříve dostaly na projednání v Parlamentu.

OTÁZKA: Takže zásadním problémem zůstávají peníze a budoucí podoba financování krajů?

Je tomu skutečně tak. O dotacích či podpoře určitých forem zemědělství a krajinotvorby nemůžeme rozhodovat, pokud peníze nemáme. Kdyby tedy měl být v příštím roce zachován stejný model financování krajů, jaký existuje v roce letošním, způsobilo by nám to v této oblasti velké problémy. Ani nadále bychom nebyli schopni tento resort v kraji ovlivňovat.

OTÁZKA: Má vůbec kraj v tomto okamžiku nějakou možnost sám aktivně ovlivnit například rozsah, zaměření či podmínky realizace zemědělské produkce?

Pouze druhotně, a to například a spíše jen teoreticky tak, že v rámci plánu velkého územního celku vyčleníme určitá území pro některé druhy zemědělské výroby. Finančně je ovšem schopni podpořit nejsme, to je přitom ta nejpodstatnější složka.

OTÁZKA: Jak tedy v této souvislosti hodnotíte přístup Ministerstva zemědělství a jeho postoj ke krajům?

Prakticky všechna rozhodovací pravomoc je koncentrována právě do rukou tohoto ministerstva a jeho pracovišť v okresech. Zemědělství musí být pochopitelně na úrovni státu koncepčně řízeno. Na druhou stranu je ovšem nutné respektovat určitá přírodní specifika jednotlivých krajů - a tady by mělo být naše místo. Měli bychom stanovovat své vlastní priority. V našem kraji je asi jedna čtvrtina plochy chráněným územím a zemědělství je tedy v těchto oblastech specifické.

Ministerstvo zemědělství však krajům také pomáhá. U nás ve Zlínském kraji to konkrétně bylo zejména v oblasti vodního hospodářství. Ředitel ministerského odboru vydal příkaz, aby nám pracoviště podniku Povodí Moravy pomáhala s poskytováním informací v záležitostech, o nichž Zlínský kraj spolurozhodoval. Vzhledem k tomu, že jsme měli a máme nedostatek lidí i techniky, tato pomoc nám přišla vhod. Ministerští úředníci se také snaží seznamovat se situací v jednotlivých krajích.

Významným počinem ministerstva je i uvolňování dotací na rozvoj a rekonstrukce vodohospodářských děl, které jsou financovány z Evropské rozvojové banky. Jde o stamiliónové částky. Příkladem v našem Zlínském kraji jsou schválené dotace na rekonstrukce čistíren odpadních vod v Kroměříži, Vsetíně nebo Uherském Hradišti. Tyto jednotlivé projekty získají stovky miliónů korun.

OTÁZKA: Co tedy soudíte o současném stavu?

Stav, kdy kraje vykonávají především státní správu a nemají možnost prakticky naplnit své samosprávné poslání a funkci, považuji za špatný. Podle mého názoru je to také v rozporu s ústavním principem, na němž byla krajská samospráva stavěna.

Stranu připravil Oldřich Babický