VÝVOJ AGRÁRNÍHO ZAHRANIČNÍHO OBCHODU ČR A ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA

Development tendencies of agrar foreign trade of Czech Republic and basic conditions

Zbyněk Kuna

Adresa autora:

Zbyněk Kuna, KZE PEF, Česká zemědělská univerzita, 165 21 Praha 6-Suchdol

Anotace:

Autor si ve svém příspěvku všímá vývoje zahraničního obchodu České republiky. Samostatnou pozornost věnuje agrárnímu zahraničnímu obchodu ČR při uvedení teritoriální struktury a komoditní skladby. Zamýšlí se nad problémy a možnostmi českého agrárního zahraničního obchodu.

Poznatky uváděné v článku vyplývají z řešení institucionálního výzkumného záměru CEZ:J03/98:411100013 “Efektivní integrace českého agrárního sektoru v rámci evropských struktur - předpoklad trvale udržitelného rozvoje”.

Summary:

The author aimed his contribution at the development of Czech Republic foreign trade. A special attention is paid to agrar foreign trade of CR, including territorial and commodity structure. He thinks about problems and possibilities of Czechs agrar foreign trade.

Pieces of knowledge mentioned in the article resultr from the solution of the institutional research intention CEZ:J03/98:411100013 “Efficient integration of the Czech agrarian sector in frame of European structures - a presumption of permanent sustainable development”.

Klíčová slova:

zahraniční obchod, agrární zahraniční obchod, Česká republika, export, import, saldo

Key words:

foreign trade, agrar foreign trade, Czech Republic, export, import, trade balance

Mezinárodní obchodní směna je pro Českou republiku mimořádně významná. Souvisí to s omezeností surovinových zdrojů, relativně nevelkým domácím trhem, geografickou polohou v centru kontinentu i nutností transformace ekonomiky. Samostatný český stát přitom vznikl v období, kdy převládá úsilí po stále větší liberalizaci světového obchodu a jednání Uruguayského kola GATT se v tomto směru významně dotkla i agrárního obchodu. Tento proces se s vysokou pravděpodobností dále prohloubí při jednání nástupnické organizace GATT - WTO - v závěru letošního roku.

Informace o vývoji zahraničního obchodu samostatné České republiky podává tabulka č. 1.

Tabulka č.1 : Vývoj celkového zahraničního obchodu České republiky v letech 1993-1998 (v mld..Kč)

Pramen: ČSÚ

V letech 1994-1996 se zvýrazňoval obchodní deficit a teprve léta 1997 a 1998 přinášejí vyšší dynamiku exportu před importem a zmírnění pasívní obchodní bilance. Na pozadí pozitivnějších výsledků je však spíše utlumená poptávka (lidé šetří) než skutečná restrukturalizace.

Záporná zahraničněobchodní bilance v období transformace ekonomiky není neštěstím. Naopak. Je-li těžiště dovozu směrováno do výroby a investic, mělo by se to v budoucnu projevit rostoucí nabídkou pro domácí trh i pro vývoz.

Situace České republiky však v tomto směru není jednoznačná a v současné době vystupují do popředí spíše negativa. České hospodářství je v recesi a iluze o dostižení Západu se rozplývají. Hrubý domácí produkt v roce 1998 poklesl a totéž lze očekávat i letos. Nadhodnocená měna snižuje konkurenceschopnost našich výrobků a to v situaci, kdy ochabla poptávka nejen v České republice, ale vlivem asijské a později i ruské a jihoamerické krize i v zahraničí. Problémy strukturálního rázu přetrvávají a "žalují" na neschopnost vlád využít příznivé psychologické situace v bezprostředně "porevolučních" letech, zejména však v období 1992-1994, kdy byla většina obyvatel České republiky ochotna v zájmu budoucí vlastní prosperity odložit svou spotřebu. Tato ochota se však - i vlivem skandálů v politické, respektive politickohospodářské sféře - z české společnosti vytrácí. Žalostný stav bankovního sektoru, téměř neschopného poskytovat nové úvěry, odkrývá chyby staré čtyři až pět let, kdy mělo dojít k privatizaci bank. Oživení české ekonomiky dnes vyžaduje razantní a jasné kroky (privatizace bank, dokončení restrukturalizace, legislativa), aktuální politická scéna však přináší spíše rétoriku a mocenský boj.

V poslední době se oslabila mezinárodní prestiž České republiky, snížil se její rating, lze pozorovat ochladnutí vztahů ze strany Evropské unie a pokles zájmu investorů.

2. Agrární zahraniční obchod

Československo patřilo v dlouhodobém vývoji k zemím se záporným saldem zahraničního obchodu se zemědělskopotravinářskými výrobky. Počátkem devadesátých let se výrazně projevil proexportní vliv devalvace koruny a další liberalizační prvky. Značně rychlejší tempo růstu vývozu před dovozem, představující nárůst v roce 1992 o 731 % oproti období 1981-1985 u vývozu, respektive o 210 % vzhledem k průměru 1981-1985 u dovozu, přineslo na počátku tohoto období pozitivní výsledek ve formě snížení záporné zahraničněobchodní bilance celkem i vzhledem k jednotlivým skupinám zemí. Zatímco v průměru let 1986-1990 činilo toto saldo (za celou ČSFR) - 5686 mil.Kč, v roce 1991 dosáhlo kladné hodnoty 3403 mil. Kč a v roce 1992, přes veškeré problémy dané rostoucí konkurencí a deformací cenových vztahů v mezinárodním agrárním obchodě, rovněž kladné bilance ve výši 515 mil.Kč. Participace České republiky na celkovém československém agrárním zahraničním obchodě činila v roce 1991 zhruba 74 % a v roce 1992 dokonce 79 % a byla tedy výrazně dominantní.

Tabulka č. 2: Základní charakteristiky vývoje československého zahraničního obchodu zemědělsko-potravinářskými produkty v období 1981-1992 (fco čs. hranice)

Pramen: VÚZE

Zahraniční agrární obchod samostatné České republiky přináší za léta 1993 až 1998 podstatně rozdílné výsledky. Zatímco v roce 1993 byl objem vývozu i dovozu téměř vyrovnaný, v dalších letech, při rychlejším nárůstu importu před exportem, se zvýrazňovalo záporné obchodní saldo. Jisté zlepšení v letech 1997 a 1998 nelze přeceňovat, neboť důležitým faktorem, který příznivě ovlivnil vývoj salda, bylo uvolnění kurzu koruny na devizovém trhu, což vedlo v zásadě k její devalvaci, ovšem jen dočasné. Podíl agrárního obchodu na pasívním zahraničněobchodním saldu České republiky se přitom vloni zvýšil už na 24,1 %. Podrobnější údaje přinášejí tabulky č 3 a č.4.

Tabulka č. 3: Vývoj českého agrárního zahraničního obchodu v letech 1993-1998 (v mil,Kč)

Pramen: VÚZE O-obrat,V-vývoz, D-Dovoz B-Bilance

Tabulka č. 4 : Podíl agrárního ZO ČR na celkovém ZO ČR

Pramen: VÚZE

Československo, jako tradičně průmyslově-zemědělská země, nikdy nebylo, s výjimkou několika specialit, exportně orientovanou zemí pokud jde o zemědělskopotravinářské výrobky, a ani současná Česká republika o nic podobného neusiluje. Přebytek zahraničněobchodní bilance ČSFR v roce 1992 a jen nepatrné záporné saldo České republiky o rok později měly jiné pozadí a představovaly vývoz přebytků subvencovaných státem. V dalším období se nabídka a poptávka více srovnaly a obchodní bilance z počátku 90. let se již pravděpodobně opakovat nebude. Přesto je vhodné podotknout, že české zemědělství, s využitím komparativních výhod (například větší průměrná výměra podniků oproti Evropské unii), by mělo být perspektivně schopno zajistit vyšší soběstačnost v produktech mírného pásma. Konkurenceschopnost domácích výrobků je podmíněna vysokou kvalitou produkce, dokončením transformace podniků (nutná majetková stabilita, zejména pokud jde o vlastnictví půdy) a modernizací zpracovatelského průmyslu.

3. Teritoriální skladba českého agrárního zahraničního obchodu

Rozhodujícím teritoriem české zahraničněobchodní výměny je Evropská unie, což se týká i agrárního sektoru. V období 1993-1998 se podíl EU na našem agrárním obratu pohyboval v rozmezí 39-49 % při naší výrazně záporné bilanci. Dovozní depozita, uplatněná Českou republikou v roce 1997, měla jen čtyřměsíční platnost (nevztahovala se na nekompetitivní výrobky, plemenný materiál a obilí), a na agrární zahraniční obchod měla jen "kosmetický" vliv. I tak se nevyhnula kritice ze strany EU i WTO. Podstatně větší rozruch však vyvolaly loňské jablečné kvóty a reakce EU byla tvrdá. Producenti a vývozci vepřového masa, šunky, drůbeže, jablečné a rybízové šťávy z České republiky byli výrazně postiženi zrušením preferenčních cel na vývoz do EU. Přestože po zrušení jablečných kvót bylo v červenci 1998 preferenční clo pro Českou republiku obnoveno, nelze přehlédnout, že naši exportéři v mnohých případech ztratili předchozí kontakty a do určité míry i věrohodnost. Nízká ochrana domácího trhu před dovozem konzumních jablek, zakotvená v Evropské dohodě, znevýhodňuje české producenty, zároveň je však třeba připomenout, že řešení sporných otázek vyžaduje jednání a nikoliv jednostranná opatření. To se týkalo i další "importní kauzy" ve vztahu k EU, a sice dovozů dotovaného vepřového masa (s ohledem na to. že se jednalo jen o cca 3 % tuzemské spotřeby vepřového masa, mediálně zbytečně zveličené).

Významným teritoriem, kde má Česká republika aktivní bilanci, jsou země CEFTA s prioritními vazbami se Slovenskem. Užší spolupráci brání neochota většiny zemí regionu otevřít agrární trh a liberalizační úsilí České republiky zůstává zatím osamoceno. Zahraničněobchodní výměnu mezi Českou republikou a Maďarskem narušil v loňském roce problém dovozu levné maďarské pšenice. Zavedení restrikcí (dodatečné clo) českou stranou mohlo být vnímáno jako unáhlené gesto s vnitropolitickým podtextem, neboť dovážené množství (cca 17 tis.t) bylo zcela zanedbatelné a nemohlo ohrozit český trh. Ani zahraničněobchodní výměna se Slovenskem není bez problémů a v krátkém období samostatnosti obou států se i zde vynořila řada problémů Tak například "monitorování" dovozu zemědělskopotravinářských výrobků z České republiky vyústilo v zavedení kvót na dovoz českého piva i nealkoholických nápojů, dovozní přirážky a konečně i dovozních depozit (dočasně uplatňovaných i naší stranou), což vzájemnou obchodní bilanci bezpochyby negativně poznamenalo.

Teritoriem s převahou českého agrárního exportu zůstává i oblast bývalého Sovětského svazu. Ve světle hospodářských potíží Ruska i jiných zemí, nesolventnosti i nespolehlivosti obchodních partnerů, je to však rizikový region s nejasnou perspektivou.

Naopak deficit zaznamenává ČR v agrárních zahraničněobchodních vztazích s rozvojovými zeměmi, což je pochopitelné s ohledem na dovoz nekompetitivních výrobků. Nutno však dodat, že řada produktů subtropického a tropického pásma se do ČR dostává i reexportem z vyspělých zemí (zejména EU).

Tabulka č. 5 : Teritoriální skladba agrárního ZO ČR (1997, 1998, mil.Kč))

Pramen. Celní statistika

4. Komoditní skladba českého agrárního obchodu

Komoditní skladba současného českého agrárního vývozu je dosud determinována vývojem předchozích let. V minulosti - za doby Československa - neměl tento export prakticky žádnou ucelenou koncepci, nevyvíjel se na základě hodnocení efektivnosti, ale spíše se měnil podle struktury momentálních přebytků, potřeby získávání devíz a politických rozhodnutí. Z toho je patrné, že otázky dosažení komparativních výhod zdaleka nestály v popředí.

Oblast Čech a Moravy byla již v dobách Rakousko-Uherska vývozcem některých typických zemědělskopotravinářských produktů, jako je pivo, slad, chmel, sladovnický ječmen, cukr a některé další. Již dlouhou dobu však podíl těchto tradičních nosných komodit rostlinného původu na celkovém objemu agrárního vývozu klesal a paralelně rostl export mléka a mléčných produktů, masa a masných výrobků a živých zvířat, přičemž dominovaly především produkty chovu skotu. Dynamický růst vývozu živočišných produktů byl ovšem z řady důvodů nepříliš žádoucí a ekonomicky ztrátový.

V posledních letech došlo k pozitivnímu posunu k ekonomicky výhodnější struktuře agrárního vývozu České republiky, i když s určitými výkyvy v jednotlivých letech. Na jedné straně se zvyšoval vývoz exportně perspektivních výrobků (slad, chmel, pivo, řepkové semeno, řepkový olej, ovocné šťávy, pekařské zboží), na straně druhé je tendence k poklesu zastoupení dotovaných živočišných produktů.

Pokud jde o aktuální výsledky roku 1998, nejdůležitější položkou českého agrárního exportu zůstalo mléko a mléčné výrobky (podíl na exportu 14,20 %, saldo 4336 mil.Kč). Tento vývoz je ovšem vysoce ztrátový a musí být dotován.

Nejdůležitějšími importními komoditami zůstávají ovoce a zelenina, jež se na záporném saldu českého agrárního zahraničního obchodu podílejí více než polovinou. K výraznému zmírnění pasívní bilance došlo v loňském roce u obilí, a to z - 2856 na - 603 mil. Kč..

5. Závěr

Možnosti českého agrárního zahraničního obchodu ovlivňuje vnější prostředí (stále významný protekcionismus ve většině hospodářsky vyspělých zemích, podmínky asociační dohody s EU, dohody GATT) i nevyzrálost českého zemědělskopotravinářského sektoru

(dokončení transformace podniků, modernizace zpracovatelského průmyslu, posílení kvality produkce). Mělo by dojít i ke strukturálním změnám, neboť nejdůležitější exportní položky (mléko a mléčné výrobky) jsou dotovány. Při předpokládaném vstupu do EU půjde i o obhájení určitého rozsahu produkce a konkurenceschopnost na domácím trhu a to v situaci, kdy se změní náklady na pracovní sílu i cena půdy. Zemědělství se nevyhne restrukuralizaci a odstranění "závaží" dlouhodobě ztrátových a neperspektivních podniků, což však přinese tlak na pracovní místa v nezemědělských odvětvích..

Zároveň je však třeba si uvědomit, že zemědělství v ČR nikdy nebude nosným odvětvím. Zemědělství je významně závislé na přírodních podmínkách a v tomto smyslu nelze naši republiku srovnávat s hlavními producentskými zeměmi základních potravinových komodit (USA, Kanada, Argentina, Austrálie, Nový Zéland, apod.). ČR neoplývá ani zdroji nerostných surovin. S ohledem na více než stoletou tradici výroby i strukturu pracovních sil je zřejmé, že pro ČR bude klíčový rozvoj průmyslu, a dodejme, že i služeb. A právě tímto směrem by se měly orientovat i naše hospodářské priority.

Literatura:

Kuna Zbyněk , Boučková Bohuslava: Základní vývojové tendence agrárního zahraničního obchodu ČR v roce 1997 a první polovině roku 1998, in: Svatoš a kol.: Efektivnost zemědělského zahraničního obchodu před vstupem ČR do Evropské unie, Závěrečná zpráva III. etapy projektu řešeného v rámci grantu "Zahraniční obchod zemědělskopotravinářskými výrobky po připojení ČR k EU", PEF-ČZU, Praha, 1998, str.23-34.

Kuna Zbyněk, Boučková Bohuslava: Analýza obchodní bilance českého agrárního obchodu, in: Tvrdoň a kol.: Ekonomicko právní determinanty rozvoje agrárního obchodu s EU, Závěrečná zpráva grantového projektu provozně ekonomické fakulty, PEF-ČZU, Praha, 1999, str.10-26.