Rychlý vstup do unie dosud nemá nikdo jistý

Zásadní reformní kroky čekají všechny kandidátské země, které by chtěly vstoupit do Evropské unie již za tři roky. Uvědomují si to i politici unie, a proto odmítají kohokoliv jmenovat. Rakouský kancléř Wolfgang Schüssel upozornil v Göteborgu své kolegy, že "země, které budeme přijímat jako první, by měly mít ve své legislativě nejen papírově zakotveno unijní právo, ale jejich veřejná správa, soudnictví i další orgány fungujícího právního státu, včetně daňových, musí zajistit v plném rozsahu i vymahatelnost těchto závazků".

Právě vymáhání práva je bráno jako slabina ČR. Za hlavní problémy je považována malá vybavenost soudů počítačovou technikou a složité procesní procedury, které ani v mnoha případech neumožňují rychlé vynesení rozsudku. I kdyby došlo k pozitivním změnám, bude proto unie čekat na to, zda jsou trvalé. Nikdo nedokáže říci, jak dlouho má toto ověřování trvat.

Summit v Göteborgu neuvedl, kolik zemí může rychle vstoupit do unie. Někteří diplomaté ale říkají, že patnáctka by mohla pojmout deset nových členů ještě před volbami do Evropského parlamentu v roce 2004, pokud ale nedojde k nečekaným problémům při rozšiřovacích jednáních. Nejširší možné první rozšíření by zahrnovalo ČR, Polsko, Maďarsko, Estonsko, Lotyšsko, Litvu, Slovensko, Slovinsko, Kypr a Maltu. Mnohem chudší Bulharsko a Rumunsko se podle všeho připojí mnohem později. Vyloučena však dosud není ani varianta přijetí malého počtu zemí.

Vše bude závislé na postojích Francie a Německa. Jejich vlády jsou ve svízelné situaci, jelikož v obou zemích budou příští rok volby a přitom podle průzkumů podporuje rozšíření pouze menšina obyvatel. Proto se oba kabinety snaží nepřijímat žádné závazky, které by se daly využít v předvolebním boji. K vyjasnění situace dojde až příští rok v září, kdy se konají německé volby.

Přitom jde i o peníze: Uvedené dvě země dohromady zajišťují 80 procent ročního rozpočtu EU, který činí asi 90 miliard eur. Zároveň jsou jedněmi z největších příjemců pomoci z fondů EU, na nichž je závislý jak východ Německa, tak francouzské zemědělství. Právě boje o rozdělení těchto prostředků nebyly dosud ani zahájeny, což se dotýká hlavně zemí s významným zemědělstvím. To není případ naší země, v níž tři procenta obyvatel zajišťují v agrárním sektoru pět procent HDP. Výsledek těchto debat ale stejně rozhodne i o datu našeho přijetí.

EU přijme nové členy v roce 2004

Vstupní rozhovory s unií chce vláda ukončit do poloviny příštího roku.

Ukončit vstupní jednání v příštím roce a přijmout nové země tak, aby jejich občané mohli na podzim 2004 volit členy Evropského parlamentu. Tak zní závazek Evropské unie, přijatý v sobotu na summitu představitelů jejích členských zemí v Göteborgu.

Rozhodnutí unie přivítali politici z kandidátských zemí, mezi nimi i premiér Miloš Zeman. "Je nám milejší, slyšíme-li nyní od vedoucích státníků patnáctky, že tento krok je přesně definovaným cílem, než když to bylo ještě nedávno pouhé vyjádření jejich přání či nadějí," uvedl po oznámení výsledků jednání bruselské patnáctky. Premiér soudí, že Česká republika by měla být schopna uzavřít rozhovory už do poloviny příštího roku. "Je to ambiciózní, ale realistické," uvedl a vyjádřil naději, že jeho vláda dovede zemi "na práh Evropské unie". S tím souhlasí i ministr zahraničí Jan Kavan. "Nevidím při jednáních žádnou kapitolu, která by mohla být překážkou našeho vstupu," řekl.

Některé uchazečské země by mohly podepsat historickou smlouvu o připojení k EU dokonce v bezprostřední návaznosti na ukončení ratifikace smlouvy z Nice, tedy již na začátku roku 2003. Sdělil to v Göteborgu jeden ze členů německé delegace. "Musely by však ale pořádně přidat do kroku při své předvstupní přípravě," dodal diplomat. Znamenalo by to však, že přijaté předpisy by musely být prokazatelně uplatňovány. To je považováno za problém, proto se Německo a Francie chtěly vyhnout stanovení jakéhokoliv data.

Otázkou zůstává postavení Polska. Varšavská vláda totiž v poslední době zaostává při slaďování norem a dává přitom najevo neústupnost v otázkách, jejichž řešení musí být kompromisní. Jedná se například o zákaz prodeje zemědělské půdy či o volný pohyb pracovníků. Berlín by si podle kancléře Gerharda Schrödera sice přál, aby mezi prvními novými členy bylo Polsko, ale nikdo se neodvažuje v této fázi veřejně předpovědět, která ze zemí našeho regionu se dostane na špici pelotonu v rozhodujícím okamžiku.