ČR vyjednala s EU odklad pět a sedm let pro prodej nemovitostí

Česká republika dnes vyjednala s Evropskou unií sedmileté přechodné období pro nabývání zemědělské půdy cizinci z EU po vstupu a pětileté pro prodej takzvaných druhotných nemovitostí. Jsou to nejvýznamnější úlevy, na jakých se s unií dosud dohodla. Kapitola "volný pohyb kapitálu" byla uzavřena, řekl po jednání státní tajemník Pavel Telička. Oznámil také, že se s EU dohodl na uzavření kapitol "životní prostředí" a "sociální politika", takže ČR má po dnešku 18 uzavřených kapitol z 30. Telička jednal s velvyslanci "patnáctky" také o kapitole "volný pohyb osob", která si vyžádá ještě podstatnou výměnu názorů. Nabývání zemědělské a lesní půdy fyzickými nebo právnickými osobami z ostatních zemí EU bude po dobu přechodného režimu podléhat českým předpisům; nebude tedy zcela volné jako ve zbytku EU. Nic se nezmění pro cizí podniky a jejich odbočky, které jsou v ČR zapsány v podnikovém rejstříku; ty mohou půdu a nemovitosti kupovat už dnes stejně jako české podniky. ČR původně žádala desetileté přechodné období, nakonec přistoupila na sedm let a na revizní klauzuli, která předpokládá vyhodnocení tohoto režimu po třech letech. O jeho zkrácení bude Rada ministrů EU (za plné účasti ČR) moci jednomyslně rozhodnout na základě zprávy Evropské komise. Telička rozhodně popřel, že by Praha nějak ustoupila. Vysvětlil, že dočasné omezení prodeje půdy cizincům bylo diktováno nikoli "politickou citlivostí", ale ekonomickými a sociálními úvahami. Po expertních jednáních a analýzách dospěla česká strana k závěru, že sedmiletý odklad vyhovuje zájmům země - vyjednávací mandát byl ostatně stanoven na sedm až deset let. "Je v zájmu každé země, včetně České republiky, aby pohyb kapitálu byl liberalizován co nejdříve. Profitovat z toho budeme primárně my, naše ekonomika. Musí to však být za takových podmínek, aby ekonomické a sociální dopady byly únosné - nabyli jsme přesvědčení, že tomu tak je," řekl Telička. Zdůraznil, že mu vůbec nešlo o "uzavření pro uzavření". "Náš přístup se nemění - počet uzavřených kapitol je nadále nejméně relevantní kritérium pro posuzování vývoje v jednání. Věcný, obsahový výsledek je pro nás podstatně důležitější." Právě tento přístup ocenil dnes podle jeho slov zástupce Evropské komise na jednání, generální ředitel Eneko Landaburu. Telička nepovažuje za výrazný problém ani pasáž, kterou do společného stanoviska EU prosadila Francie a jež odkazuje na kapitolu "zemědělství", o které se bude jednat zhruba za rok. Vyslovil ovšem politování a podiv nad tím, že EU připouští takovéto vazby a varoval před komplikacemi, jež by používání této metody mohlo mít do budoucna. V příslušném odstavci, na němž se EU dohodla teprve ve čtvrtek, se říká, že odkladu prodeje půdy cizincům bude třeba se dále věnovat a "v případě nezbytnosti" se k této kapitole vrátit kvůli projednání "otevřených otázek ve světle jednání o kapitole zemědělství". Možnost znovuotevření této látky zůstává tudíž relativně úzká, nehledě na to, že všechny kapitoly jsou stejně při jednání uzavírány "předběžně", lze se k nim tedy ve zdůvodněných případech kdykoli vrátit. Na druhé straně formulace posiluje budoucí šanci Francie toho dosáhnout. Francie původně žádala, aby celý problém odkladu nabývání půdy cizinci byl "odložen stranou" a projednáván až paralelně s kapitolou zemědělství. Poukazovala přitom na jedné straně na souvislost mezi cenou půdy a dotacemi z fondů EU, na druhé straně na požadavek Polska tuto věc vyjmout a řešit později. Pro Poláky je nabídka sedmi let v této fázi nepřijatelná, protože požádali o osmnáctiletý odklad. Na rozdíl od Maďarska nemá Česko podle Teličky problém s požadavkem EU, aby se přechodné období nevztahovalo na samostatně hospodařící rolníky z jiných zemí EU za podmínky, že budou mít v ČR trvalý pobyt a usadí se tam s úmyslem půdu skutečně obdělávat. Nepředpokládá masový zájem, ale pokud by takoví lidé byli, byl by to pro české zemědělství přínos, usoudil. Odklad nabývání "druhotných nemovitostí" spočívá v tom, že po dobu pěti let si cizinci nebudou v ČR moci kupovat domy, byty či rekreační objekty, pokud by nesloužily jako jejich primární bydliště. Nabývat takové nemovitosti budou tedy moci cizinci, kteří budou v ČR trvale žít nebo pracovat.