Firmy čekají nové trhy, ale i vysoké výdaje

Největším kladem našeho vstupu do EU je podle Pavla Teličky možnost ovlivňovat její rozhodnutí.

Rozporné důsledky bude mít náš vstup do Evropské unie, a to i přesto, že stanovení dopadů vstupu je dnes značně hypotetickou záležitostí. Různé důsledky se dají odvodit z toho, jak vypadá naše země dnes a co je ještě potřeba udělat. Již dnes je jasné, že toto úsilí si vyžádá značné oběti a někteří občané na to i doplatí.

Nové právo dá více šancí občanům

Největším kladem rozšíření - ale zároveň i hrozbou - je přijetí evropského práva (acquis communautaire). Jeho základní normy začnou na našem území platit ode dne vstupu do unie, budou mít přednost před naším právem a budou ihned vymahatelné. Občané to pocítí na vlastní kůži: rozsudky budou muset být rychlé, nestranné a kvalifikované a bude se možno odvolat k Evropskému soudnímu dvoru. Dosud je nejasné, jak se všichni čeští soudci naučí všech 80 tisíc stránek acquis. Proto některé rozsudky budou chybné, což povede k jejich napadení. Vzhledem k tomu, že za chyby soudce platí státní rozpočet, domnívají se někteří pozorovatelé, že to povede k velkým výdajům, jejichž výši však nedokáží odhadnout. Vicepremiér Pavel Rychetský podobný vývoj připouští, ale nemyslí si, že nároky na rozpočet by byly veliké. Ještě větším optimistou je naopak bývalý ministr spravedlnosti Otakar Motejl: "Vzhledem k tomu, jaké změny museli vzít naši soudci na vědomí v uplynulých deseti letech, tak lehce zvládnou i unijní právo."

Některé podniky rozšíření nepřežijí

Vstup do EU s sebou nese i riziko zániku některých firem. Nezáleží přitom na jejich velikosti, ale na míře zisku. Ty podniky, které se již dnes pohybují nad hranicí rentability a nezmění své ekonomické jednání, zaniknou. Zvýšené náklady, které jsou přímým důsledkem našeho vstupu do bruselského společenství, totiž zvednou náklady o 0,5 procenta. To v českých poměrech znamená, že jejich rentabilita se sníží o celou pětinu.

Důsledky jsou obecně známé - někdo začne šetřit, bez práce se ocitne mnoho lidí, omezí či zmrazí se investice do těchto firem, část z nich změní majitele, a to i za cenu prodeje do zahraničních rukou.

Situace bude o to složitější, že zároveň se vstupem do unie přestane masivní pomoc podnikům ze strany státu. Ta je totiž v EU vnímána jako naprosto mimořádný prostředek, který musí v každém jednotlivém případě schvalovat Evropská komise. Výjimkou je podpora do výše 100 tisíc eur (tedy 3,5 miliónu korun), ale ta uvedené problémy neřeší.

Náklady firem rychle vzrostou

Výrobu prodraží mnoho faktorů, z nichž nejdůležitější je splnění standardů EU v oblasti ekologie, technických předpisů, bezpečnosti práce či ochrany spotřebitele. Částky potřebné k vyrovnání těchto deficitů podnikové sféry dosahují miliard, například náklady zajištění bezpečné práce v průmyslových závodech jsou odhadovány na 10 miliard korun. Do toho však ještě nejsou započítány částky, nutné k zakoupení nových strojů na místo nevyhovujícího šrotu, na němž ještě dnes mnoho lidí pracuje. I důsledné zavedení takové "drobnosti", jakou jsou známé žlutočerné pruhy označující nebezpečná místa, přijde na celkem čtyři miliardy korun. Dohromady tedy bude v nejbližších letech stát zajištění bezpečnějších pracovišť, spolu s dalšími, pouze do některých sektorů orientovanými opatřeními, přibližně 47 miliard korun. Ve výhodě budou moderní firmy, které již dnes splňují tyto podmínky. Na nejtěžší pozici se octnou zastaralé podniky, které jsou navíc veliké, a proto by celkové náklady mohly vést až k jejich pádu.

Některé regiony budou více postižené

Část republiky se po vstupu do EU ocitne v útlumu. Bude se to týkat takových oblastí, kde nebudou vhodné podmínky pro nové investice. Mezi ně patří nedostatek kvalifikované pracovní síly, chybějící infrastruktura (jako příklad může sloužit neexistující dálnice Praha - České Budějovice) či nedostatek vhodných pozemků. Poslední dvě podmínky může řešit veřejná správa, hlavně krajská zastupitelstva a centrální orgány. Rozdíly mezi jednotlivými oblastmi budou tlumit strukturální fondy unie, ale ty předpokládají spolufinancování a znalost příslušných předpisů. Šanci tedy budou mít pouze ty regiony, které se na vstup poctivě připraví.

Dlouhodobě převáží klady rozšíření

Na tom, že se bude jednat o velmi výraznou změnu, se shodují všichni účastníci dosavadních jednání. "Vstup do EU ovlivní kvalitu našeho života více než vše, co jsme doposud prožili. Připojení k unii bude mít krátkodobě některé negativní dopady, ale dlouhodobě budou převládat klady," říká například ministr zahraničí Jan Kavan.

Hlavní vyjednávač s EU Pavel Telička vidí hlavní výhodu vstupu do unie v tom, že se budeme podílet na jejím rozhodování. "Již dnes se musíme řídit právem unie, ale nemáme vůbec žádnou možnost ovlivnit jeho podobu. Proto by měl naše občany přesvědčit aspoň tento argument," opakuje Telička při každé vhodné příležitosti. I on připouští, že některé dopady rozšíření by u nás mohly být negativní a upozorňuje na to, že případné výtky ze strany extrémní levice či nacionalistických uskupení musejí být vyvráceny již dnes. Jinak hrozí to, že by tyto organizace získaly nepřiměřený vliv - a to by i v krátkém časovém období mělo negativní vliv na pověst naší země.