Od roku 1990 vzrostla osevní plocha řepky třikrát

Od roku 1990 vzrostla osevní plocha řepky třikrát na 325 tisíc ha

Ztrojnásobení osevních ploch na 325 tisíc hektarů zaznamenala během posledních deseti let výroba řepky v tuzemsku. Celkové plochy oseté olejninami se rozšířily na loňských 408,6 tisíce hektarů proti 130 tisícům hektarů v roce 1990. Naopak největší propad, z 396,6 tisíce hektarů v roce 1990 na 224 tisíc hektarů v loňském roce, vykázala kukuřice na zeleno a na siláž určená pro krmení dobytka. Vyplývá to z údajů ČSÚ a ministerstva zemědělství. Předseda Svazu zemědělských družstev a společností František Jirovský k tomu řekl, že změny v rostlinné výrobě jsou podstatně ovlivněny strukturou živočišné výroby, kde se chov skotu za uplynulých deset let snížil prakticky na polovinu. Proto od roku 1990 poklesly plochy pícnin ze zhruba 1,1 miliónu hektarů na loňských 725 tisíc hektarů. Stejný důvod vedl k omezení ploch osetých kukuřicí na krmivo, kterou nenahradila kukuřice na zrno. Uvolněnou půdu se zemědělci podle Zdeňka Trnky z odboru komodit MZe snaží využít k pěstování plodin, které se uplatní na trhu. Z klasických plodin je to potravinářská pšenice a řepka, dodal. Názor, že změny v rostlinné výrobě odrážejí situaci v odbytu, vyjádřil i Jirovský. "Podstatně vzrostla poptávka po řepce, ta byla, řekl bych, tahounem restrukturalizace těch ploch," uvedl s tím, že řepka nahradila výrobu objemné píce. Na polovinu klesla během posledních deseti let rozloha půdy oseté cukrovkou, kterou loni zemědělci pěstovali na 61,5 tisíce hektarů. Brambory v roce 1990 zaujímaly plochu 109,6 tisíce hektarů, loni to bylo 69 tisíc hektarů. Dlouhodobě stabilní je výměra půdy oseté obilovinami, která se pohybuje okolo 1,6 miliónu hektarů. Na 30 až 35 tisících hektarů se udržuje konzumní zelenina. Plocha luskovin vzrostla mezi lety 1990 až 1993 z 56,6 na 94 tisíc hektarů. Loni se luskoviny pěstovaly na 40,5 tisíce hektarů. V posledních letech se podle Jirovského snížila také osevní plocha chmele z 10,5 na šest tisíc hektarů. Důvodem byl nedostatečný odbyt, který vedl k propadu cen, doplnil. O 32 procent na 930 tisíc hektarů naopak stoupla rozloha luk a pastvin, což znamená, že se omezilo zornění, uvedl Jirovský.