Slovensko hledá možnost odložit prodej půdy o 10 let

Slovensko souhlasí s návrhem Evropské komise umožnit kandidátským zemím odložit liberalizaci prodeje zemědělské půdy o sedm let po vstupu, navrhuje nicméně, aby se toto přechodné období dalo prodloužit o další tři roky, pokud by otevření trhu s půdou mělo negativní dopad na rozvoj zemědělství. Velvyslancům "patnáctky" to dnes řekl slovenský vyjednávač, státní tajemník Ján Figeľ. Bratislava tedy zpružnila svůj požadavek desetiletého přechodného období pro prodej zemědělské a lesní půdy, nicméně si chce zachovat možnost ho uplatnit. Podle Figeľa by vývoj jejího postoje v případě souhlasu EU s navrženým řešením závisel na sbližování ceny zemědělské půdy na Slovensku a v okolních zemích EU i na dokončení registru vlastníků půdy. EU zatím nedohodla svá stanoviska vůči kandidátům v kapitole "volný pohyb kapitálu", kam spadá otázka prodeje půdy cizincům. Komise navrhuje zmíněných sedm let pro ty, kdo žádali odklad pro zemědělskou půdu - tedy ČR, Maďarsko a Slovensko (10 let) a Polsko (18 let). Souhlasí s pěti lety pro druhotné nemovitosti. Slovensko ovšem nedávno požadavek týkající se těchto nemovitostí stáhlo, což v Bruselu vyvolalo údiv. Podle českého vyjednávače Pavla Teličky je třeba především počkat, až EU vypracuje společnou pozici. Pokud by měla obsahovat návrh sedmiletého přechodného období, tedy kratšího, než jaké Praha chtěla, bude třeba postupovat s ohledem na vývoj v jiných kapitolách, na možné spojování s jinými otázkami a odpověď správně načasovat. Při jednání mezi diplomaty členských zemí v pracovní skupině pro rozšíření při Radě EU například Francie navrhla přeřadit celou problematiku prodeje zemědělské půdy do kapitoly "zemědělství". Podle zasvěcených tak učinila proto, aby "pomohla" Německu, jemuž prý do jisté míry vadí omezení možnosti kupovat půdu v nových zemích. V kontextu početných požadavků kandidátů na úlevy a hlavně na peníze v zemědělské kapitole by pak bylo snazší je přimět k ústupkům. V těchto souvislostech poukazují diplomaté na to, že je možná kontraproduktivní trvat na desetiletém odkladu volného prodeje zemědělské půdy cizincům a spíše akceptovat navržených sedm let. V tomto smyslu se před dvěma týdny vyslovil český ministr zahraničí Jan Kavan. Telička ovšem podotýká, že zatím o tom není v Praze dohoda a že jeho mandát zní na vyjednání desetileté úlevy. Návrh EU na omezení volného pohybu pracovních sil je podle slovenského Figeľa "ekonomicky nezdůvodnitelný". Své protějšky z členských zemí dnes požádal, aby brali v úvahu, jaké dopady to má na chápání procesu rozšíření v kandidátských zemích. Zejména se však ohradil proti možnému "přetékání" žádostí EU o přechodná období do jiných kapitol, což by proces silně zkomplikovalo. Měl tím především na mysli propojení problematiky "volného pohybu pracovníků" s kapitolou "regionální politika", které činí Španělsko. Švédský velvyslanec při EU Gunnar Lund, který dnešní schůzi řídil, před novináři klasicky popřel, že by takové spojení existovalo. Připomněl, že "ministři zahraničí EU se jednomyslně shodli nevytvářet takové vazby". Podle něj Španělé svůj požadavek nastolili "paralelně".