Sněmovna propustila návrh zákona o vinařství do druhého čtení

Vládní návrh novely zákona o vinohradnictví a vinařství, který má umožnit vytvoření tzv. Vinařského fondu, dnes Poslanecká sněmovna propustila do druhého čtení. Fond by měl získávat peníze mimo nedostačující státní rozpočet na obnovu přestárlých vinic a na případné rozšíření jejich ploch, které se po vstupu ČR do Evropské unie nemohou podle zákazu EU dále rozšiřovat. Vinaři by do fondu měli přispívat korunou z litru vína a 350 Kč z hektaru vinic. Normou z dílny ministerstva zemědělství, která dnes úspěšně přestála návrh na zamítnutí, se bude v příštích týdnech zabývat zemědělský výbor sněmovny. Zamítnutí předlohy navrhla poslankyně Unie svobody Ivana Hanačíková. Návrh podle ní tím, že vinaři a vinohradníci budou muset určitou část peněz odvést do fondu, zavádí nepřímé daně. Přidal se k ní také Jiří Papež z ODS, podle nějž normě nejde o samofinancování vinohradnictví a vinařství, ale o vytažení peněz z kapes těch, jimž je pak zase rozdělí údajně moudřejší a zřejmě spravedlivější rada fondu, jmenovaná ministrem. Podmínky v ČR umožňují optimální plochy vinic v rozsahu 16 až 18 tisíc hektarů, přičemž skutečný stav je 10,5 tisíce hektarů produkčních vinic a dva až tři tisíce hektarů ostatních. Přestárlost českých vinic vyžaduje obnovu v rozsahu 600 hektarů každoročně, přičemž 30miliónová dotace MZe podporuje obnovu pouze v rozsahu 300 hektarů vinic ročně a nelze předpokládat výraznější zvýšení. Náklady na založení hektaru vinice se každoročně zvyšují a dosahují až 600 tisíc korun. Koncepci vinohradnictví je podle MZe nutné směrovat na výrobu jakostních vín, aby odvětví bylo schopné přežít konkurenci a přebytek výroby vína v EU. Ve vinařství v ČR pracuje přes 10.000 lidí.