Nespokojenost slovenských rolníků s politikou EU

Pokud by Slovensko zažilo podobnou epidemii slintavky a kulhavky jako britský venkov a i britský způsob boje proti nákaze, byla by to tragédie a téměř úplné zdecimování stád, píše dnes slovenský list Pravda o pobití 280.000 zvířat a chystané likvidaci dalších 200.000 kusů dobytka v Británii. "V současnosti se u nás chová méně než 700.000 kusů dobytka a jeho počty se rok od roku snižují. Mimochodem, před deseti lety stálo v maštalích více než půldruhého miliónu kusů zvířat," připomíná levicový deník. Současně je přesvědčen, že Slovensko by v podobném případě sáhlo po nouzové vakcinaci krav nejen kvůli nizozemskému příkladu, ale i z jiného důvodu: "Mezi zemědělci v poslední době totiž rychle rostou negativistické nálady vůči společné zemědělské politice unie." "Důvodů pro znepokojení mezi rolníky je více než dost - je tu státem ohlášený požadavek zlikvidovat polovinu malých jatek, protože nevyhovují předpisům EU, unie míní zařadit Slovenskou republiku do třetí rizikové skupiny zemí s možným výskytem BSE, ačkoliv u nás dosud nebyl jediný případ této nemoci. A EU se skepticky vyjadřuje o poskytování přímých plateb, jež nyní vyplácí svým farmářům jako kompenzace za klesající tržní ceny, pro slovenské zemědělce po vstupu do unie. Mohli bychom přidat ještě další fakta..." Možná přecitlivělá reakce rolníků má podle deníku živnou půdu v nedávné minulosti; za posledních deset let klesla zemědělská výroba o celou třetinu. "Nebyl to výsledek ani BSE, ani slintavky a BSE, ale zpackali jsme transformaci technologicky nikoliv nejhůře vybaveného odvětví a na druhé straně naše vlády velkoryse a jednostranně liberalizovaly ceny agrární produkce a zahraniční obchod," píše list. Jak upozorňuje, po revoluci se štědře investovalo do malých jatek, pekáren a mlékáren, což daňové poplatníky stálo na tři miliardy korun. Teď se však má polovička těchto podniků zavřít, přičemž mnohé z nichž už dříve nevydržely konkurenci potravinářských továren se zahraničním kapitálem. Dovoz proudil do země téměř neomezeně, ale proniknout se slovenským zbožím bylo často nemožné, a to nejen kvůli kvótám a clům, ale i kvůli rozbití velkých vývozních společností, jež už Slováci nebyli s to nahradit. "Důvodů pro skřípění zubů je více než dost. Navzdory tomu země i její zemědělství nemají jiné východisko, než se zařadit do mohutného integračního proudu. Čím později se zařadíme, tím hůře pro nás," uzavírá deník pravda.