Hovězí je v Rusku zatím údajně bezpečné

V Rusku dosud nebyl zjištěn žádný případ nemoci šílených krav (bovinní spongiformní

encefalopatie - BSE). Přesto je ale velké nebezpečí šíření tohoto onemocnění mezi obyvatelstvem. Na tiskové konferenci v Moskvě to dnes řekl hlavní infekční lékař ministerstva zdravotnictví Melz Turjanov. Upozornil, že v Rusku stále hrozí nelegální dovoz nakaženého hovězího ze západoevropských zemí. Kontrolovat veškerý dovoz hovězího není možné a inkubační doba pro toto onemocnění může být deset i více let.

Turjanov vyjádřil naději, že 100.000 tun hovězího masa, jehož dodávky nedávno dohodl v Bavorsku moskevský starosta Jurij Lužkov, bude pečlivě zkontrolováno a bavorská vláda dodrží své závazky co do bezpečnosti masa. Sám lékař přiznal, že dává přednost domácímu masu před dovozovým. "Hlavní je nekupovat maso na 'divokých' tržištích a v žádném případě nelze jíst syrové maso. Hospodyňky nesmí ochutnávat mleté maso, jak jsou na to zvyklé při vaření," varoval. Doporučil také vařit maso delší dobu. Za dvě nebo tři hodiny se podle jeho slov zničí látky, které mohou působit na lidský mozek.

Rusko je jedním z největších dovozců masa na světě. Podle statistických údajů jen desetimiliónová Moskva ročně spotřebuje zhruba 650.000 tun hovězího, vepřového a skopového masa. Jen deset procent této spotřeby tvoří domácí produkce. Ani v době potravinového nedostatku nebyla v Moskvě velká nouze o maso. Dodávky se kompenzovaly dovozem z Číny, Austrálie a Evropy. "Problém je v tom, že Rusko bylo a je velkým smetištěm, do kterého štítivé evropské národy shazují všechno, co sami nechtějí spotřebovávat," napsal list Izvěstija. Upozornil, že nekvalitní potraviny z dovozu se dostávají do ruských dětských domovů, dostarobinců a na tržiště.

V Rusku se maso prodává nejen v obchodech, ale také na tzv. ryncích, kde mnohdy není ani uloženo v chladírenských boxech. Zjistit zemi původu masa je mnohdy prakticky nemožné. Na tržišti Dinamo v Moskvě, kde se ve všech stáncích prodávají úhledné zmrazené kusy vepřového i hovězího, prodavači - poučeni evropskými problémy - odpovídají, že jejich zboží pochází z

Brazílie, případně z Mexika, a zdůrazňují, že rozhodně není z Anglie. Někteří trhovci ve snaze vyhnout se jakémukoli podezření tvrdí, že jejich zboží je z Rjazaně či Naro-Fominsku. Mnozí

Rusové, vystrašení zprávami z Evropy, jsou dnes přesvědčeni, že jen domácí produkce je zdravotně nezávadná. To se týká také drůbeže a ryb.

Ruská veterinární správa ujišťuje, že v Rusku nebyl zaznamenán žádný případ nemoci šílených krav. Nevylučuje ale, že kulhavka, slintavka, salmonelóza a další choroby se vyskytují i u

ruských zvířat. Na letištích ani na jiných hraničních přechodech se nepraktikuje žádná dezinfekce turistů z Británie či jiných zemí. Navíc ruští hygienici varují, že na živelných tržištích, která mají hospodyňky stále v oblibě pro jejich láci, nelze kontrolovat kvalitu prodávaného masa. Syrové maso se někdy v menších městech prodává přímo na ulici nebo v podzemních přechodech. Jen na salmonelózu přitom v Rusku umírá ročně 60.000 až 70.000 lidí. Jediným potvrzením trhovců je mnohdy modré razítko na kusu masa, které si ovšem snadno mohou vyrobit sami.

Rusové jsou nyní pyšní na to, že nemají dosud žádný případ nemoci šílených krav. V 80. letech, kdy nemoc vypukla v Británii, Rusko nemělo peníze na nákup kostní moučky a ruské krávy se

musely spokojit se senem a slámou. Dnes jsou Rusové rádi, že jim tehdejší chudoba pomohla. Později byl dovoz kostní moučky do Ruska vůbec zakázán. To, co ale dovezli nepoctiví obchodníci, stěží někdo v tak velké zemi zkontroluje.